Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Pod drobnohľadom

Paleovulkanity
zdroj:
Mineralogie Československa, J. H. Bernard a kol., Academia, Praha, 1981
pridané:
25.4.2006

Produkty paleozoického vulkanismu Západních Karpat jsou vcelku regionálně metamorfované. Zachované relikty primárních magmatických minerálů i relikty magmatických petrografických struktur, jakož i minerální asociace již metamorfovaných hornin odrážejí alkalicko vápenatý - bazický i kyselý charakter původních vulkanitů typu křemenných porfyrů, tufů bazických hornin a diabasů. Mezozoický vulkanismus se projevil v západokarpatské geosynklinále jako iniciální v triasu, juře i křídě v různých pásmech s určitým časovým odstupem.

V bradlovém pásmu jsou známy produkty tohoto vulkanismu z druhotných výskytu jako valouny ve svrchnokřídových slepencích. Horniny, které ho reprezentují, jsou poměrně pestré (Marschalko et al. 1976). V chočském přikrovu ve spodním triasu tatraveporidního pásma se iniciální vulkanity dají sledovat od sev. svahu Nízkých Tater od Svatojanské doliny na západ až k Popradu. Vulkanismus má bazický charakter. Hlavní zastoupené horniny jsou mandlovce, mandlovcové porfyrity i gabrové k porfyrity.

Některé typy jsou faneritické - až 2 cm velké vyrostlice živců, jiné afaniticke i přechodné. Kromě živců jsou podstatné pyroxeny a olivín. Primární charakter podstatných součástek je porušený, živce jsou dezanortizované, tmavé minerály různě přeměněné. Celkový vzhled hornin je vzhled „zelenokamenů". Mandlovcové B typy zvlášť charakterizovány výplní mandlí. Větší známé odkryvy v těchto horninách jsou kamenolomy v Lošonci, Skoružiné, Orešanech a Petrklíně (Malé Karpaty), Malužiné a Kvetnici (Nízké Tatry), Gábelové a Nitrici (horni Ponitrie).

Ojediněle byly nalezeny v chočském přikrovu ve spodním triasu u Ponik i tělesa holokrystalických, porfyrických, hnědých až červenohnědých křemenných porfyrů s vyrostlicemi živců a křemene.

Vulkanity križnanského přikrovu jeví značnou rozdílnost petrografickou, ale pro obvyklou jemnozranost neposkytují zajímavější výskyty minerálních nálezů. V neokomu na sev. svahu Nízkých Tater u Štiavnice a ve Velké Fatře u Nižné Revúce vy­stupují v križňanském přikrovu augitity a jejich pyroklastické ekvivalenty (augit + magnetit + chlorit) - Koutek (1930).

V oblasti gemeridního pásma došlo v triasu k mohutným vulkanickým výlevům bazických láv do subaerických i subakválních prostorů i k aktivitě subvulkanického charakteru. Vulkanismus produkoval hlavně diabasy, v menších tělesech až ultrabazické horniny typu Iherzolitů, limburgitů, olivinických gaber aj. Vulkanická a subvulkanická tělesa paleozoických vulkanitů se na mnohých místech projevuji kontaktními účinky. Porcelánové jaspisy jsou známy z Malužiné (Nízké Tatry), z Nižné Revúce (Velká Fatra) a odjinud. V pásmu gemerid u Bankové byly v porcelánových jaspisech identifikovány minerály: kornerupin, korund, anda-fclusit, tremolit (Kamenický 1956).

Na vnější straně karpatského oblouku v pásmu flyše ve spodní a střední křídě na severním úpatí Moravskoslezských Beskyd, v pásmu od Hranic na Moravě k Českému Těšínu, se nacházejí vulkanické horniny a jejich tufy. Tvoří kupy, lakolity, ložní i pravé žíly. Horniny jsou petrostrukturně i minerální asociací poměrně pestré a patří do dvou skupin (Pacák 1926). Skupina alkalických bazických hornin představuje speciální tzv. subbeskydskou provincii hornin. Charakterizují ji kromě plagioklasů i ortoklasy a zástupci živců jako primárně magmatické a kromě olivínu, augitu a obecného amfibolu i egirinaugit, egirin a jiné alkalické pyroxeny a alkalické amfiboly. Hlavní zastoupené horniny jsou pikrity (např. Stařic), olivinické ankaratrity(Kamenná hůrka u Skorotína), monchiqmty (Žilina na Moravě), ouachitít (Skorotín, Hončova hůrka aj.), monzonitický těšínit (Čertův mlýn na Moravě), těšínity z okolí Českého Těšína aj.

Vznik primárního analcimu a žil zeolitů s karbonáty v těšínitech souvisí s intruzívní povahou těchto hornin, podobně jako pegmatoidní vývoj (např. zrna barkevikitu v těšínitu u Rybí dosahují 7 cm). V diabasovém typu na Žerma-nické přehradě jsou impregnace sfaleritu. Skupinu alkalicko-vápenatých hornin představují zelenošedé porfyrity a jejich tufy.

Mineralogie Československa, J. H. Bernard a kol., Academia, Praha, 1981