Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Kamenné gule v pieskovcoch
zdroj: www.mwm.cz
pridané: 31.5.2006

První zpráva o nálezu kamenných koulí pochází z roku 1995, kdy pracovníci kamenolomu nedaleko Čadce popsali podivné sféroidy mnohametrového průměru. Dokumentaci lokalit s koulemi provádím na našem území už od roku 1998 a postupně doplňuji poznatky.

Slovenská republika

Megoňky (okres Čadca)

Starý kamenolom leží v Turzovské vrchovině (západní Beskydy), přímo na státní hranici České a Slovenské republiky. Lokalitou Megoňky a nedalekým Klokočovem probíhá souvislý, přibližně 250 metrů široký pás s největším výskytem kamenných koulí. Největší a nejznámější z nich, o průměru 3 metry, je dodnes ve stěně starého lomu a v jeho blízkém okolí můžeme najít mnoho dalších. Koule jsou uvnitř z hrubozrnného slepence, obsahujícího kamenná zrna od 2 do 4 centimetrů, zatímco povrch je jemnozrnný.

Kamenné koule v Megoňkách jsou v neobvyklé pozici – jakoby ležely na stejné rovině. Jedna vedle druhé jsou usazeny přibližně 2 metry pod stávajícím terénem, jehož tvar a sklon důsledně kopírují. Nejlépe je to vidět ve strmých stěnách kamenolomu. Kamenné koule vznikly zřejmě ve stejném čase, na stejném a kdysi vodorovném povrchu. Při geologických procesech pak byly i s podkladem vyzdviženy do dnešní polohy.

Těžba pískovce v této lokalitě je dnes už zastavena, takže další koule nebudou v dohledné době nalezeny. V okolí lomu se povaluje spousta fragmentů se zaoblenými hranami, pozůstatky kdysi velkých kulovitých objektů. Dá se předpokládat, že v celé oblasti leží ještě mnoho doposud neobjevených koulí, ukrytých jen pár metrů pod terénem. V okolí Megoněk jich bylo nalezeno mnoho desítek. Většina z nich, především ty menší, jsou využity k dekoraci domků a zahrádek.

Megoňky

Klokočov (okres Čadca)

Klokočov patřící k Turzovské vrchovině tvoří západní hranici vzpomínaného pásu nálezů. Už během zběžné obhlídky jsem zaregistroval dvě koule, ležící přímo u silnice. Oba exempláře sem byly zřejmě dopraveny ze vzdálenějšího místa. Další koule jsou v okolí Klokočovské skály. Struktura zdejšího terénu i složení sféroidů zde vykazuje stejné prvky, jako v Megoňkách.

Klokočov

Česká republika

Vidče (u Rožnova Pod Radhoštěm)

Kamenné koule se nacházejí ve starém kamenolomu nad obcí Vidče. Při odtěžování pískovce zde byly obnaženy velké kulovité objekty o průměru až tří metrů, převážně eliptického či vejčitého tvaru. Ze skalní stěny vyčnívají zapuštěné polokoule dalších a na úpatí doposud volně leží velké oválné balvany. Velké "kamenné vejce" přesunuli místní občané ke kostelu.

Na východním svahu kamenolomu leží pískovcová koule o průměru cca 160 cm rozdělená na tři části „řezem“, v němž lze vidět složení objektu. Sestává z pískovcového slepence o hrubosti do 1 cm a jeho povrch je opět hladký a jemnozrnný. Klimatickou erozí z ní postupně odlupují tenké zaoblené šupiny, jako když se "loupe cibule".

Dnes je lom postupně zavážen stavební sutí.

Vidče

Rousínov (kamenolom Olšany)

Na pravé straně silnice vedoucí do Olšan je velký kamenolom, v němž se těžil tvrdý kámen používaný pod železniční pražce. Po odstřelu skalní stěny se v nejnižší části lomu (přibližně 30 metrů pod dnešním terénem) objevilo v suti velké množství pravidelných kamenných koulí.

Dnes je těžba dočasně zastavena a lomu se využívá k „propírání“ písku. Ploché dno zaplavené vodou je proto mimo zimní období nepřístupné. Lom jsem znovu navštívil v lednu 2004, protože zamrzlá voda umožňovala přístup k nejspodnějším vrstvám v jeho stěnách. Průvodcem rozlehlou těžební jámou mi byl správce, pan Doček, který nálezy kamenných koulí po celou dobu pozorně eviduje. Dodnes zde bylo nalezeno několik desítek koulí z velmi pevného materiálu s průměrem do 80 centimetrů a většina z nich je k vidění po okolních obcích jako dekorace zahrad. V lomu se zachovalo jen několik exemplářů doposud pevně osazených do skalních stěn.

V těžební jámě jsou jen dvě úzce vymezená místa výskytu. Jak tvrdí pan Doček, nacházejí se pouze v nejspodnějších, geologicky nejstarších vrstvách lomu. Na místě samém jsme pak společně sledovali průběh skloněné vrstevnice, ohraničující styk dvou různých hornin. Na spodním masivu ze světle šedé žuly jsou uloženy pískovcové usazeniny. Tedy naprosto odlišný materiál. Kamenné koule se nachází pouze v „šedé“, celistvé nejspodnější vrstvě. Zajímavé bylo sledovat svislé pukliny probíhající napříč sedimenty až do žulového podkladu. Tyto praskliny rozdělily i koule, pokud se tam nacházely.

Rousínov

Jak vznikly "Moravskoslezské" koule?

Geologové tvrdí, že jde o tzv. „kulovitou odlučnost“ hornin. Netýká se to však procesu, který proběhl v olšanském či jiném zde popisovaném lomu. Jiná teorie vysvětluje vznik sférických kamenných útvarů působením mohutných příbojových vln pradávného moře Tethys, v nichž se rolující balvany vyhladily „dokulata“. Jenže tento scénář naprosto nepřipadá v úvahu v případě pískovce. Američtí odborníci tvrdí, že například koule v Jaliscu vznikly krystalizací kolem jediné matečné částečky v lávovém tufu. Sféroidy v mexickém Jalisco jsou ovšem čedičové; do „moravských podmínek“ tedy nelze přenést ani tento proces. Jednoznačně vysvětlen není dodnes ani vznik (mediálně) nejznámějších kamenných koulí v Kostarice. Podle některých teorií se lávové bochníky „kutálely“ po svahu sopky, takže vznikla dokonalá koule, a neschází ani hypotézy o působení mimozemšťanů... V Kostarice převládá názor, že byly zhotoveny předkolumbovským obyvatelstvem před asi 10 000 lety. Tento názor nelze akceptovat, snad jen to, že domorodci využívali nalezených koulí při náboženských rituálech.

Nejvýstižněji zhodnotila vznik kamenných koulí geoložka z Bratislavy, s níž jsem měl možnost hovořit v Megoňkách: „Tento fenomén není zatím spolehlivě vysvětlen, a proto kolem vzniká mnoho spekulací!".

mwm.cz