Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Pod drobnohľadom

Geologický slovník
zdroj: www.hornictvi.info
pridané:
15.10.2006

A / B / Č / D / E / F / G / H / CH / I / J / K / L / M / N / O / P / R / S / Š / T / U / V / Z / Ž

A

aluvium usazeniny naplavené vodou
antiklinála vrása, jejíž vrstvy objevující se uvnitř vyklenutí ležely původně nejníže
arkóza druh pískovce, na jehož složení se nestabilní složky (např. živce) podílejí nejméně25% a podíl jílu nepřesahuje 20% /viz pískovec
arkózovitý obsahující hojná zrna živců
artézský vrt navrtá-li se zvodnělá vrstva s vodou pod tlakem díky nepropustnému nadloží a podloží, vystoupí voda ve vrtu podle tlaku, případně začne ven tryskat
ascenze výstup vzhůru, například roztoků z hloubi Země
aulakogén tektonický příkop, propadlina uvnitř rovného štítu, dosahuje délek stovek kilometrů a bývá vyplněn sedimenty

B

bahenní sopka 1. drobné až několikametrové okrouhlé deprese v sopečných oblastech, v nichž horký pramen a pára probublábají bahnem nebo je vyvrhují
  2. kuželovité akumulace bahna vzhledem připomínající miniaturní sopky; polotekuté bahno je vynášeno roztoky a plyny
Barrandien oblast ležící zhruba mezi Kostelcem nad labem a Domažlicemi, tvořená převážně nemetamorfovaným až slabě metamorfovaným svrchním proterozoikem
batolit rozsáhlé (až tisíce km2) intruzivní těleso plutonických hornin, nejčastěji zhruba kruhovitého nebo oválného tvaru, diskordantní vůči svému okolí, jejich spodní omezení není známé; vznikají vniknutím magmatu do okolní horniny
bazální ležící ve spodu, tvořící základ
bazický zásaditý
  1. v mineralogii minerál, v nemž křemík tvoří méně než 50 %
  2. v petrografii magmatická hornina bez křemene obsahující živce,v nichž vápník převládá nad sodíkem, a běžné železnato-hořečnaté minerály pyroxen a olivín
blanenský prolom příkopová propadlina v okolí Blanska u Brna
blanická brázda významný zlomový systém, zčásti rázu příkopové propadliny, probíhající z jihovýchodního okolí Prahy přes Tábor, České Budějovice až do Rakouska; na jeho průběh je vázáno polymetalické zrudnění (Vožicko, Rudolfovsko)
bloková stavba rozčlenění zlomovými systémy zhruba na izometrické bloky
bludný balvan přinesený ledovcem jako součást jeho morény, zbylý po roztátí ledovce
bobová struktura je tvořena konkrecemi o velikosti od 2 do 30 mm (železné rudy, manganové rudy...)
boghed uhlí matného a celistvého vzhledu, složené převážně ze zbytků řas a příměsí materiálu z hub; více prouhelněné typy jsou lesklé; obsahují vysoké procento prchavé hořlaviny (až 70%) a používají se pro chemický průmysl
boskovická brázda významné severojižní zlomové pásmo mezi Moravským Krumlovem a Jevíčkem, zčásti rázu příkopové propadliny s permokarbonskou výplní
bradlo morfologicky výrazný skalnatý útvar tektonického původu
brandovská pánev relikt karbonu (s antracitem) a permu v Krušných horách severně od Chomutova
břidličnatost 1. původně destičkovitá až lupenitá dělitelnost břidlic a podobných sedimentů
  2. označení podobné dělitelnosti v tektonicky silněji deformovaných sedimentech, magmatitech a metamorfitech
budějovická pánev leží mezi Českými Budějovicemi a Strakonicemi; je vyplněna přes 300 m mocnou vrstvou usazenin svrchnokřídového a miocenního stáří; v pánvi jsou ložiska jílu a lignitu

Č

česká křídová pánev je asi 300 km dlouhá, sahá od Děčína přes polabí až k Blansku u Brna; je svrchnokřídového stáří a vznikla v jediném sedimentačním cyklu (cenoman až santon); vespodu jsou jezerní uloženiny, výše i mořské, převážně v pískovcovém vývoji; ve střední části se uplatňují i jílovce a slínovce
česko-slezský vulkanický oblouk začíná západně od Chebu a končí u Těšína v Polsku; patří k němu Doupovské hory, České středohoří a jičínská a východosudetská neovulkanická oblast
čočka horninové těleso čočkovitého tvaru, tj. poměrně rychle vykliňující na všechny strany

D

Descenze sestup, například prosakování do hloubky
diaklasa puklina
diluvium říční záplavové sedimenty
diskordance nesouhlas, nesouhlasné uložení
drůza skupina krystalů na jednom podkladu
duna písečný přesyp

E

efuze povrchový výlev lávy
eluvium nepřemístěná zvětralina plynule přecházející do matečné horniny

F

Fenokryst vyrostlice krystalu
firn přechodné období mezi sněhem a ledem
fluviální říční
foliace označení ploch, podle nichž se hornina lupenitě až břidličně rozpadá

G

geoda dutina v horninách se stěnami pokrytými krystaly
gosan železný klobouk - vyloužená a oxidovaná přípovrchová oblast žilného ložiska

H

Hákování deformace hornin, zejména ohnutí vrstev na zemském povrchu, způsobené posouváním po svahu
handlovská pánev středoslovenská hnědouhelná pánev s miocenními uhelnými slojemi, zčásti o nízké popelnatostia vysoké výhřevnosti; geologicky k ní patří i novácká pávev, oddělená hřbetem Vtáčníku
heliktity rovná i zprohýbaná sintrová vlákna vyrůstající ze stalaktitů a stěn krasových jeskyní
hlíza označení útvarů kulovitého tvaru o velikosti několika cm až dm
hrásť zlomová struktura, obvykle tvořená dvěma nebo více paralelními poklesy a jejíž střední část leží výše než okrajové kry
hydrotermální označení horkého, převážně vodního roztoku a také pochodů, jejichž hlavním činitelem byly tyto roztoky, případně přehřátá vodní pára; ochlazováním se z roztoku uvolňují jednotlivé složky a vytvářejí například rudní žíly

CH

chebská pánev nejzápadnější z podkrušnohorských pánví, její výplň tvoří především miocenní usazeniny s hnědouhelnou slojí a keramickými jíly
chrudimské starší paleozoikum komplex hornin v Železných horách a jejich severním podhůří; zahrnuje synklinálu přeloučskou a vápenopodolskou

I

ichnofosílie zachovaná stopa po organismu, např lezení červů
impregnace vyplnění pórů horniny minerální látkou nebo zatlačení již existujícího tmelu
infiltrace vsakování
injekce proniknutí horninového materiálu do okolních odlišných hornin
inkrustace vznik různých kůr, povlaků a výkvětů vysrážením minerálních látek z roztoku
intruze 1. proces vniknutí
  2. těleso magmatické horniny, které vniklo do starších hornin
izoklinální stejného úklonu

J

jaderné (jádrové) pohoří část pásemného pohoří tvořená horninami spodní stavby (metamorfity a granitoidy), které původně tvořily dno sedimentačního prostoru
jáchymovský zlom hlubinná zlomová soustava směru SZ - JV, směřující od Jáchymova k Českým Budějovicím; na tuto linii jsou vázány vulkanity Doupovských hor
jalovina průvodní, nezužitkovatelná hornina těžená spolu s užitkovými nerosty
jílovské pásmo asi 3 km široké pásmo, probíhající od Jílového u Prahy 60 km k jihozápadu

K

kar okrouhlá, mísovitá deprese v závěru horských údolí, v níž se hromadí sníh, postupně se měnící na firn a led; mrazové zvětrávání spolu s deterzí rozšiřují a prohlubují kar, jeho stěny se stávají strmými a skalní práh jej odděluje od níže ležícího ledovcového údolí; po odtátí bývá kar vyplněn jezerem
karbonizace přírodní přeměna uhlí v koks
karlovarské pásmo hlavní složka krušnohorského batolitu ve dvou tektonicky oddělených celcích; mladší krušnohorská žula je spjata s ložisky cínu a wolframu
klastická žíla výplň puklin nebo drobné žilné průniky písčitého sedimentu nejčastěji do nadložní vrstvy odlišného složení
klastický úlomkovitý; označení sedimentárních hornin převážně složených z úlomků straších hornin a minerálů (slepence, pískovce)
klatovský zlom hlubinný zlom SV - JZ směru mezi Klatovy a Nymburkem, lemující středočeský pluton a oddělující barrandienské proterozoikum od moldanubika
kliváž tektonicky vzniklé hustě nahloučené plochy rozpadu hornin (“popraskání”)
kokardová struktura textura rud některých žilných ložisek, na nichž starší žílovina byla tektonicky podrcena a její úlomky byly obaleny mladšími minerály
konkordance souhlasnost uložení
kontrakce smrštění
kra geologické těleso omezené zlomy
krušnohorské krystalinikum je brachyantiklinální stavby a skládá se z fylitů, svorů a pararul a z migmaritů, ortorul a granitů; pod celými Krušnými horami leží souvislý granitický batolit; na jihu je krušnohorské krystalinikum ohraničeno litoměřickým zlomem a vlastní Krušné hory jsou od mladších útvarů na JV odděleny krušnohorským zlomem s výškou skoku až 800 m
krystalinikum komplex krystalických hornin, metamorfitů a magmatitů
kuřavka silně zvodnělé písky

L

lakolit magmatické těleso domovitého až bochníkovitého tvaru, vzniklé intruzí do mírně ukloněných až vodorovných vrstev; dno intruze je víceméně ploché, strop je vyklenut a případně rozlámán
lavicová vrstevnatost mocnost vrstev je přibližně od 15 až 20 cm do 100 cm; je-li menší, jde o deskovitou vrstevnatost, je-li větší jde o masívní vrstevnatost
limnický vzniklý ve sladkovodních jezerech
litoměřický zlom hlubinný zlom SV - JZ směru, oddělující krystalinikum Krušných hor a Slavkovského lesa od tepelsko-barrandienského bloku; jeho povrchovým projevem je středohorský zlom, ohraničující České středohoří na JV

M

mandlovcová textura textura výlevných magmatitů, jejichž dutiny zbylé po plynech byly v různé míře vyplněny druhotnými minerály
mariánskolázeňský zlom asi 150 km dlouhé zlomové pásmo SSZ - JJV směru, oddělující tepelsko barrandienský blok od moldanubika Českého lesa
metamorfóza přeměna
metasomatóza pochod, při němž jedna složka systému je postupně nahrazována druhou
mocnost nejkratší vzdálenost mezi nadložím a podložím
Moravská brána úzká deprese SV - JZ směru mezi Ostravou a Přerovem

N

nadloží veškeré vrstvy, ležící nad uvažovanou vrstvou, žílou apod.
nuget valounek zlata s křemenem, nalezený při rýžování

O

obval deprese vzniklá propadnutím starého hornického díla
odval násyp horninového odpadu lomu nebo dolu; halda, výsypka
odžilek podružná žíla omezeného rozsahu, vybíhající z hlavní žíly
ooid kulovitá částice minerálu, vznikající narůstáním na na jádro
oolit hornina složená z ooidů (železné rudy)
osyp horninová suť kryjící svahy pod skalnatými hřbety

P

peň hlubinná intruze menšího rozsahu než batolit, okrouhlého průřezu, strmého i mírného úklonu
peneplén rozsáhlý rovinný reliéf
pinka viz obval
pizoid viz ooid
pluton velké hlubinné těleso magmatického původu - batolit
polymetalický obsahující více kovů
prolom příkop - úzká a poměrně dlouhá zlomová struktura vytvořená subparalelními poklesy, podle nichž střední kra poklesla nejvíce
proplástek tenká vložka jalové horniny uvnitř vrstevnatého ložiska
puklina trhlina v hornině, podél níž nenastal pohyb

R

ranský masív spodnokambrické těleso VJV od Chotěboře, na které je vázáno Ni,-Cu-Zn zrudnění
reziduální zbylý
rozmrštění postupné zeslabení až vymizení rozštěpením ve větší počet žil nebo slojek při přechodu do jiného horninového prostředí
rozsyp sediment obohacený užitkovými minerály
ruda hornina obohacená užitkovými nerosty kovů
rudnina ruda v surovém stavu, tak jak vychází z dolu
rýhování rovnoběžné rýhy na zlomových plochách; ukazují ráz pohybu
rýžování oddělování těžkého užitkového minerálu z naplavenin

S

sedlové žíly rudní žíly vyvinuté v antiklinálních nebo synklinálních ohybech vrás
segregace pochod vedoucí k místnímu nahromadění určitých minerálů
sejp hromady horninového odpadu zbylé po rýžování
selektivní výběrový
severočeská pánev největší podkrušnohorská pánev, leží mezi Krušnými horami, od kterých je oddělena podkrušnohorským zlomem, Doupovskými horami a Českým středohořím; obsahuje významná ložiska hnědého uhlí
silt frakce mezi pískem a jílem
skrývka jalové nadloží ložiska, které musí být odstraněno, aby se dalo povrchově těžit níže uložené ložisko
sokolovská pánev podkrušnohorská třetihorní pánev, situovaná mezi chebskou pánví na JZ a na SV oddělená Doupovskými horami od severočeské pánve; je vyplněna hlavně miocénními usazeninami a obsahuje důležité sloje hnědého uhlí
stratigrafie studium sledu sedimentárních vrstev, jejich stáří a vzájemných vztahů
strop bezprostřední nadloží ložiska nebo uhelné sloje
synklinála vrása, jejíž vrstvy, objevující se uvnitř vyklenutí ležely původně nejvýše

Š

šlich rýžováním získaný vzorek
štěpnost schopnost štípat se podle rovnoběžných ploch

T

Tektonika porušení určité geologické jednotky zlomy, vrásami, kliváží apod.
terasa plošina protáhlého tvaru, zpravidla pokrytá různě mocnými uloženinami (náplavy, ledovcová suť apod.)
transgrese překrytí
transverzální příčný

U

ultrabazický označení magmatu obsahujícího méně než 45 % SiO2

V

vrása deformace vyvolaná ohybem hornin a způsobující změnu sklonu vrstev a někdy i směru; ohyby vyklenuté vzhůru se nazývají antiformy, ohyby ohnuté dolů se nazývají synformy; je-li znám sled vrstev, mluví se o antiklinále a synklinále; u vrás se rozlišuje jejich zámek, který odpovídá místu maximálního ohybu, a ramena neboli křídla vrás ležící mezi zámky; osou vrásy se rozumí linie vedená středem zámku; osní plocha je plocha proložená osami dílčích vrás; brachyantilkinála je vrása, jejíž osa s ponořuje na obou koncích, je-li její průřez přibližně oválný nebo kruhový, mluvíme o klenbě nebo dómu; opakem brachyantilkinály je brachysynklinála
výchoz místo, kde vrstvy, žíly, sloje vystupují na zemský povrch
vymýtina místo, kde byla sloj nebo vrstva v dřívějším období denudována a později opět zakryta mladšími vrstvami
vyklínění postupné zeslabení až vymizení vrstvy , žíly nebo sloje

Z

zakládka materiál, kterým se vyplňují vytěžené důlní prostory
zlom neboli dislokace - puklina v hornině, podél níž nastal pohyb
zrudnění výskyt rudních minerálů v hornině

Ž

žíla deskovité těleso, tvořené minerálními substancemi, které vnikly do pukliny nebo systému puklin, většinou ve vazbě na magmatickou činnost; podle vzniku se rozlišují žíly pravé, které pronikají okolní horniny nesouhlasně a ložní žíly, které pronikají souhlasně s okolními vrstvami
žílovina nerudní minerály, které provázejí rudy na rudních žilách

hornictvi.info