Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Geofyzika
zdroj: www.gweb.cz
pridané: 24.4.2009

Geofyzika se zabývá studiem fyzikálních polí v Zemském tělese a v jeho okolí (na povrchu Země, v dolech, ve vrtech, na dně oceánů, ve vzduchu). Může se jednat o pole přirozená (gravitační pole, magnetické pole, teplené pole, pole přirozené radioaktivity atd.) či o pole uměle vyvolaná (elektrické pole, sezmické vlnění). Fyzikálními parametry se tedy nepřímo měří geologické projevy. Podle použité fyzikální metody lze geofyziku rozdělit:

Gravimetrie

Měří zemskou gravitaci (ta se mění podle hustoty hornin pod zemským povrchem). Pomocí této metody lze nalézt dutiny např. jeskyně, ložiska nerostných surovin, rozlišit horiny v podloží podle hustoty, oblasti většího porušení horninového masivu, archeologické objekty atd.

Magnetometrie

Měří magnetické pole a jeho anomálie. Její součástí je paleomagnetika, která přispěla k potvrzení teorie o kontinentálním driftu (pohybu kontinetů) a pomáhá při tvorbě paleogeografických rekonstrukcí. Dále lze pomocí magnetometrie vyhledávat ložiska některých nerostných surovin, bazická tělěsa magmatického původu, čedičové soupouchy (diamantová prospekce). Své využití najde také v archeologii, při geologickém mapování a při vyhledávání potrubí a kabelů v zemi.

Geoelektrika

Je založena na měření měrného odporu, měrné vodivosti a polarizovatelnosti. Různé horniny mají různý odpor, který také závisí na tom jestli jsou pod nebo nad hladinou podzemní vody, rudní ložiska jsou zase snadno polarizovatlená. Tak je možné vyhledávat hladinu podzemní vody, rudní ložiska, sedimentární pánve, kovové předměty v archeologii atd. Do těchto metod se kromě jiného řadí i georadar, který přibližně do hloubky 10 metrů hledá rozhraní látek odlišných elektromagnetikých vlastností Po povodních v roce 2002 byl v Praze využíván k vyhledávání dutin vymletých vodou.

Radiometrie

Provádí meření radinuklidů uvolňovaných při rozpadu radioaktivních minerálů, které jsou v horninách v malém množství obsaženy. Důležitou složkou radiometrie je emanometrie - ta měří emanace radonu, který vzniká v zemské kůře rozpadem uranu a thoria a který se difuzí šíří horninou a může se akumulovat v lidských obydlích. Radon je nebezpečný, protože je zdrojem alfa záření, které má negativní účinky na živou tkáň. Úkolem emanometrie je tedy měření emanací a stanovení radonového rizika. Radiometrické metody lze využít při geologickém mapování, vyhledávání tektonických poruch a zlomových pásem, vyhledvání ložisek radioaktivních surovin či při monitorování životního prostředí.

Seizmika

Jedná se o soubor metod zkoumající stavbu a složení zemské kůry i celé Země na základě průchodu seizmických vln zemí. Může se jednat o přirozené seizmické vlny - zemětřesní - tím se pak zkoumá Země globálně (například tímto způsobem se dospělo k teorii že vnější zemské jádro je v kapalném stavu) nebo se mohou studovat seizmické vlny, které byly vyvolány uměle (např. výbuchem) - ty pak podávájí informace o strukuře zemské kůry v lokálním měřítku. Tyto metody se požívají zejména při naftovém průzkumu, kde se hledají struktury, ve kterých by mohla být ropa zachycena, a dále při studiu struktur sedimetnárních pánví.

Geotermika

Zabývá se měřením tepelného toku a teplotního gradientu v rámci zemské kůry. Lze tak vyhledat např. tektonicky aktivní oblasti, hluoká zlomová pásma atd.

Karotáž

Za karotáž se označují všechny zmíněné geofyzikální metody prováděné ve vrtech.

gweb.cz