Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Břidlicový plyn
zdroj: http://cs.wikipedia.org
pridané: 8.6.2012

Břidlicový plyn je přírodní plyn nahromaděný ve formacích břidlic. Břidlicový plyn se stal ve Spojených státech během poslední dekády zdrojem přírodního plynu, jehož význam stále narůstá. Zájem o tyto zdroje přírodního plynu se rozšířil I v ostatních částech světa. Podle jednoho odborníka lze očekávat, že břidlicový plyn uspokojí až polovinu dodávek přírodního plynu v Severní Americe v roce 2020.

Podle některých odborníků břidlicový plyn podstatně rozšíří dodávky zdrojů energie ve světovém měřítku[2] Studie Bakerova Institutu pro veřejné vztahy na Rice Univerzitě přišla k závěru, že vzrůstající produkce břidlicového plynu ve Spojených Státech a Kanadě by mohla zabránit tomu, aby Rusko a země Perského zálivu diktovaly vyšší ceny za plyn, který vyvážejí do Evropy. Obamova administrace věří, že zvýšená produkce břidlicového plynu pomůže snižovat tvorbu skleníkových plynů. Jiné studie přišly s názorem, že těžba a užívání břidlicového plynu může mít za následek uvolňování většího množství skleníkových plynů, než vzniká při užití konvenčního přírodního plynu, ačkoliv další studie kritizovaly tyto názory proto, že počítaly s nerealistickými úniky plynu a přeceňováním potenciálu metanu ve vztahu ke globálnímu oteplování. Jiné studie poukazovaly na výrazné poklesy produktivity některých vrtů na břidlicový plyn jako indikaci, že celková produktivita může být nakonec značně nižší, než s jakou se počítalo v projektech.

Břidlicový plyn se prvně těžil jako surovina ve Fredonii, ve státu New York v roce 1825 z úseku mělkých trhlin pod nízkým tlakem. Těžba v průmyslovém měřítku začala až v sedmdesátých letech minulého století, kdy klesající produkce plynu z konvenčních ložisek přiměla federální vládu Spojených Států k investici do R&D a zkušebních projektů které nakonec vedly k hloubení směrově řízených a horizontálních vrtů, k mikroseismickému zobrazování zájmových úseků a rozsáhlé hydraulické frakování. Firmy Mitchell Energy a Texaská plynová společnost použily všechny výše uvedené technologie frakování břidlic v podzemním okolí vrtů v r. 1998, s použitím pového procesu označeného jako "slick-water fracturing" (frakování pomocí “kluzké vody”). Od té doby přírůstky břidlicového plynu na celkově sumě zdrojů primární energie ve Spojených Státech vykazovaly nejrychlejší přírůstky a vedly řadu dalších zemí k vyhledávání ložisek břidlicových plynů. Podle zdrojů IEA, ekonomická těžba břidlicového plynu více než dvojnásobně zvyšuje projektovaný produkční potenciál přírodního plynu ze 125 let na více než 250 let.

Geologie

Ilustrace ložiska břidlicového plynu ve srovnání s dalšími typy ložisek plynu. Protože břidlice se obvykle vyznačují nedostatečnou porozitou nutnou pro únik plynu do vrtu, nejsou většinou tyto břidlice komerčním zdrojem plynu. Břidlicový plyn je jedním z několika druhů nekonvenčních zdrojů přírodního plynu, jako je metan vázaný na uhelné sloje, porézní pískovce a hydrát metanu. Oblasti s výskytem břidlicového plynu se často označují jako resource plays (zdrojové objekty) (v protikladu k průzkumným objektům). Geologické riziko negativního výsledku při vyhledávání plynu je nízké u zdrojových objektů, avšak potenciál zisku na úspěšný vrt je obvykle dosti nízký.[zdroj?]

Protože břidlice se vyznačují nízkou porozitou, je nutné použít frakování horniny, aby se zajistila průchodnost pro plyn a jeho produkci v komerčním množství. Ve skutečnosti se břidlicový plyn těžil po léta z břidlic postižených přírodním frakováním. Boom těžby břidlicového plynu v současnosti je spojen s moderní technologiího hydraulického frakování v okolí podzemní části vrtu. Často se využívá ve vrtech na břidlicový plyn “horizontální vrtání” s postranní délkou až tak, aby vznikla maximální plocha kontaktu s břidlicí.

Břidlice obsahující ekonomická množství plynu vykazují řadu společných znaků. Jsou bohaté organickým materiálem (0,5% až 25%), a představují obvykle zralé zdrojové horniny nafty v režimu tepelného plynového okna, kde poměrně vysoká teplota a tlak vedly k přeměně nafty na přírodní plyn. Jsou dostatečně křehké a dosti pevné na to, aby se zachovaly otevřené fraktury. V některých úsecích jsou nejproduktivnější polohy s poměrně vysokou přírodní gama radiací, protože toto záření často koreluje s vysokým obsahem organického uhlíku.

Část plynu je zadržena v přírodních trhlinách, část v pórech hornin a část je adsorbována na organické látky. Plyn v trhlinách se uvolňuje okamžitě; plyn vázaný na organické látky se uvolňuje vlivem snížení tlaku způsobeným vrtem.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99idlicov%C3%BD_plyn

Foto: wikipedia