...
Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stánku

Antimonit - Sb₂S₃

Kusový antimonit, pyrit - Magurka, Nízke Tatry

Foto

https://www.mindat.org/photo-877423.html

Antimonit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Sb2S3, je kosočtverečný minerál. Další možný název je stibnit, starší české pojmenování je leštěnec antimonový. Název pochází z řeckého slova anthémon – květina, podle tvaru krystalových drúz.

Vznik

Antimonit vzniká na nízkoteplotních až středněteplotních hydrotermálních ložiskách často společně s dalšími minerály jako galenit, baryt, pyrit, sfalerit, kalcit, či zlato. Výjimkou ale nejsou ani metasomatická ložiska uložená ve vápencích a žulách.

Morfologie

Tvoří nejčastěji stébelnaté až paprsčité agregáty, které jsou často vertikálně rýhované. Jen v minimálním počtu případů se vyskytuje celistvý či zrnitý. Největší (až 60 cm dlouhé a 5 cm široké) a nejkrásnější krystaly byly nalezeny v Japonsku.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Ohebný, lze rýpat měděným hřebíkem (má tvrdost 2), hustota 4,5 – 4,7 g/cm3, dokonale štěpný podle plochy (010), lom lasturnatý. Taje při 548 °C. Chemické vlastnosti: Rozpustný v HNO3 a v horké HCl, v KOH černá. Optické vlastnosti: Barva: olověná, ocelově šedá, agregáty až černé, s odstínem do modrozelená. Na povrchu často tmavě modré zbarvení. Vryp olovnatě šedý. Průhlednost: opaktní, kovově lesklý (zvláště na štěpných plochách).

Podobné minerály

berthierit, bismutin, pyroluzit, manganit, galenit

Parageneze

realgar, auripigment, cinabarit, galenit, pyrit, markazit, arsenopyrit, cervantit, kalcit, ankerit, baryt

Získávání

Antimonit se těží v dolech, či lomech jako důležitá ruda. Největším světovým producentem antimonitu je v dnešním světě Čína.

Využití

Nejdůležitější ruda pro získávání antimonu, ale často se těží i pro svůj vysoký podíl zlata. Prvek je pak využíván k výrobě mnohých slitin, pro legování ocelí, které jsou odolné proti korozi, impregnaci látek, na výrobu keramiky, či v barvířství. Je součástí elektrolytu v autobateriích, na výrobu polovodičů., v medicíně, pyrotechnice atd. Ve starověku byl po rozemletí na jemný prášek používán jako líčidlo na oči. Sulfid antimonitý se také přidává na hlavičky zápalek jako oxidační činidlo pro rychlejší a bezpečnější reakci na hlavičce. Dopomáhá při tření k alotropické difuzi červeného a bílého fosforu, díky svým oxidačním vlastnostem udržuje chemickou rovnováhu po celou dobu reakce (redukuje bazicity a oxiduje acidity).

Naleziště

Ve světě se častěji objevují jen omezená ložiska antimonitu, jeho velikostně významná ložiska jsou velmi řídká a vzácná.

Hynčice
Jeseníky – zlatonosná ložiska
Příbramsko – zlatonosná ložiska
Japonsko – hydrotermální naleziště – Išinokawa na ostrově Šikoku – v 18. a 19. století objeveny nejkrásnější krystaly
Jižní Amerika – hydrotermální naleziště
Čína – hydrotermální naleziště – největší producent.

Na Slovensku

Na území Slovenska je antimón ťažený už od 17. storočia. Ťažba na poslednom aktívnom ložisku v Dúbrave bola ukončená v roku 1991.

Antimónová mineralizácia je situovaná v kryštaliniku tatrika v Malých Karpatoch, kde s ňou asociuje arzenopyritová a zlatá mineralizácia (Pezinok, Pernek, Kuchyňa), podobne v Nízkych Tatrách, kde sa navyše vyskytuje i barit, pyrit a tetraedrit (Medzibrod, Jasenie, Partizánska Ľupča-Magurka a Dúbrava); tiež v gemeriku, kde však nedosahuje ložiskové parametre (Poproč, Betliar, Kojšov, Rožňava, Slovinky (Ostrý vrch), Smolník, Zlatá Idka, Chyžné). Mladšie výskyty sú viazané na neovulkanity stredného Slovenska (Kremnica, Malá Lehota) a východného Slovenska (Zlatá Baňa, Kokošovce).

Opustené a zle zakonzervované banské diela po ťažbe antimónu sú výraznou environmentálnou záťažou. Okolité prostredie môže byť znečistené arzénom a antimónom, zinkom, železom, niklom a olovom.

Zdroj

https://sk.wikipedia.org/wiki/Antimonit
https://cs.wikipedia.org/wiki/Antimonit
https://www.mindat.org/min-3782.html
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5