...
Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Grafit - C

Kusový grafit - Pezinok, Malé Karpaty

Foto

https://www.mindat.org/photo-1307066.html

Grafit, chemický vzorec C, je šesterečný nekovový minerál. Starší, stále běžně používaný název pro grafit je tuha.

Etymologie

Grafit pojmenoval v roce 1789 Werner, z řeckého grafein – psát (tedy kámen sloužící ke psaní).

Vznik

Tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu – nalézá se v pegmatitech.

Morfologie

Tvoří šupinky, ploténky, sférické agregáty, zemité výplně. Krystaly se vyskytují v přírodě vzácně, mají tvar hexagonálních tabulek.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Píše po papíře, otírá se o prsty (má tvrdost 1), na omak mastný, hustota 2,1–2,3 g/cm3 (kolísá vlivem příměsí), štěpnost dokonalá podle {0001}, lom nerovný. Bod tání je cca 3000 °C. Dobře vede elektrický proud. (Elektrická vodivost grafitu dána jeho strukturou.)

Optické vlastnosti: Barva: černá, tmavě až ocelově šedá. Vryp je tmavě ocelově šedý a lesklý. Průhlednost: neprůhledný. Lesk: kovový až matný.

Chemické vlastnosti: Tvořen uhlíkem (jde v podstatě o zvrstvený grafen) s příměsemi H, N, CO2, CH4, SiO2 aj. V kyselinách je nerozpustný, reaguje pouze s HNO3 při povaření.

Polymorfie

chaoit diamant lonsdaleit

Využití

Díky vlastnostem je velmi široké.

Užívá se k psaní – tuha v tužkách je vypálená směs grafitu a jílovitých minerálů. Tzv. uhlíky jsou součástí mechanických komutátorů v elektromotorech. Grafit slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů. V metalurgickém průmyslu se vzhledem k jeho značné tepelné odolnosti z něho vyrábějí tavicí kelímky, vyzdívky nístěje vysoké pece; jako separátor slouží na vymazávání slévárenských forem. Z grafitu se vyrábějí elektrody pro elektrolytickou výrobu hliníku nebo křemíku, elektrody do obloukových pecí na výrobu oceli. Je součástí suchých i olejových maziv (plastické mazivo s grafitem). Je hlavní součástí záporných elektrod lithium-iontových baterií. Je náplní grafitové pumy, neletální zbraně. Grafitové částečky jsou přitahovány k elektrickému vedení a obvykle rychle ničí pojistky elektrických rozvoden. Možnosti a účinnost univerzální pumy s grafitovou submunicí byly poprvé ověřeny ve válce v Perském zálivu v roce 1991.[2]

Těžba a naleziště

V roce 2018 se nejvíce grafitu těžilo v Číně (630 000 t, tzn. 68 % světové těžby), dále v Brazílii (95 000 t), Kanadě (40 000 t), Indii (35 000 t), Mosambiku (20 000 t) a na Ukrajině (20 000 t).[3]

Naleziště v Česku

Český Krumlov, Bližná, Černá v Pošumaví, Koloděje nad Lužnicí, Staré Město pod Sněžníkem, Velké Tresné

Světová ložiska

Německo – v okolí Pasova magmatická ložiska, v pohoří Harz metamorfní ložiska;
USA – státy Alabama, New Jersey, New York;
Rusko – Tunguzská oblast na Sibiři;
Kanada – provincie Québec žilná ložiska;
Srí Lanka – žilná ložiska;
Madagaskar – metamorfní ložiska
a další

Na Slovensku

V Západných Karpatoch sa nachádza iba grafit mineralogického významu. Známe sú výskyty v metamorfitoch Malých Karpát, kde je grafit masívny až šupinkovitý. Zriedkavo v mramoroch pri Tuhári (Veľký Krtíš).

Zdroj

https://sk.wikipedia.org/wiki/Grafit
https://cs.wikipedia.org/wiki/Grafit
https://www.mindat.org/min-1740.html
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5