...
Minerály
a horniny Slovenska ::
prepni na celú stránku
Minerály |
Opál - SiO2.nH2O
trieda |
oxidy |
kryštálová sústava |
amorfný |
tvrdosť |
5,5 - 6,5 |
hustota |
1,9 - 2,3 |
štiepateľnosť |
bez štiepateľnosti |
lom |
lastúrovitý |
Opál - Šášovské
podhradie, Štiavnické vrchy
Foto
https://www.mindat.org/photo-95644.html
Opál je minerál, hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO2·nH2O. Voda zde bývá zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %. Ve světě se vyskytuje mnoho odrůd opálu, jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál. Opál vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance. Typická hra barev, tzv. opalizace u drahého opálu vzniká světelnou interferencí na rozhraní mikroskopických vrstviček gelovitých kuliček opálu.
Historie
Název pochází ze staroindického upala, tj. drahý kámen. Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n. l. byl opěvován básníkem Onomakritem a řecký přírodozpytec Dioskorides ho v 1. století n. l. označil za skutečný drahokam. Až do objevení Ameriky se nejcennější opály nacházely na území východního Slovenska v okolí obce Červenica. Obsah křemene v slovenském drahém opálu se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do 10,9 %. Po dobytí Mexika se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19. století. V současnosti se na území Austrálie nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíhá i jejich těžba. Roku 1921 bylo náhodou objeveno umělé barvení opálů. Francouzský nájemce opálových dolů v Dubníku na Slovensku Bittner-Belangenay totiž několik opálů, které ležely na stole, omylem polil inkoustem. Kusy se obarvily tak dokonale, že i po zaschnutí, opláchnutí i vybroušení měly nevídané barvy. Takto obarvené opály jsou označovány jako chameleoni.
Vznik
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se mohou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek rozsivek, jehlicí mořských hub, anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či křemen. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.
Vlastnosti
Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy kyslíku a křemíku jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.
Využití
Opály se využívají především v klenotnictví pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.
Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit.
Výskyty na Slovensku
Častý v pyroklastikách slovenských neovulkanitov, v andezitoch, tufoch, tufitoch, limnokvarcitoch ai. Herľany, Ponická Huta (pri Banskej Bystrici), Svätý Anton (bývalý Antol pri Banskej Štiavnici), Krupina, Šášovské Podhradie, Dubník (pri Červenici). Opál z okolia Červenice bol certifikovaný pod označením Slovenský opál.
Reference
Opál [online]. www.natur.cuni.cz [cit. 2008-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-12.
Slovenské opálové bane [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (slovensky)
CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. S. 66.
K.Tuček, F. Tvrz – Kapesní atlas nerostů a hornin 2. vydání, SPN Praha 1982
KOUŘIMSKÝ, Jiří. Minerály. Praha: Aventinum, 2003. 256 s. ISBN 8071512133. OCLC 85085259 S. 115.
priroda.sdas.cz – Opál [online]. [cit. 2008-05-10]. Dostupné online.
www.jtv.com, George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer [online]. www.jtv.com [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
Literatura
KREPERÁT, Josef Pavel. Skrytá moc drahých kamenů a jejich vliv na naše duševní a fyzické zdraví. Praha: Granit, 1998. ISBN 80-85805-72-3.
Zdroj
https://sk.wikipedia.org/wiki/Op%C3%A1l
https://cs.wikipedia.org/wiki/Op%C3%A1l
https://www.mindat.org/min-3004.html
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5