...
Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Pyrit - FeS₂

Pyrit - Banská Štiavnica, Štiavnické vrchy

Foto

https://www.mindat.org/photo-655053.html
https://www.mindat.org/photo-969726.html

Pyrit (též železný pyrit, či kyz železný, chemicky disulfid železnatý) je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se zlatem, proto se mu taky někdy říká bláznovo zlato či kočičí zlato. Často se ale může objevovat se zelenalým nádechem, nebo kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají náběhové barvy. Je to nejrozšířenější sulfid (sirník) v zemské kůře vůbec. Název pyrit pochází z řečtiny a je odvozen od slova oheň, protože po úderu z něj často odlétají jiskry.

Vznik

Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Například 2 000 m pod povrchem krystalizací z horkých hydrotermálních roztoků, dále může vznikat srážením z vod v usazeninách, které mají velký podíl organických složek (na jeho vzniku se podílejí bakterie), jako akcesorie v magmatických horninách, častým minerálem magmatických likvačních ložisek.

Vlastnosti

Jeho chemický název je disulfid železnatý. Nejčastěji je zrnitý, kusový, vtroušený, ale občas je možné nalézt i v podobě radiálně paprsčitých, hlízovitých či ledvinovitých agregátů. Často se nacházejí dobře omezené krystaly ve tvaru krychle. Od zlata se pozná podle rozdílného vrypu, který má černý a podle toho, že není kujný. Oproti chalkopyritu má vyšší tvrdost. Pyrit vystavený venkovním vlivům se přemění na limonit a kyselinu sírovou respektive sírany. Při otloukání kladivem je možno cítit charakteristický zápach po síře a vidět jiskry. Pyrit je polovodič se zakázaným pásem 0,95 eV.[1]

Získávání

Pyrit se těží v hlubinných dolech, jelikož není na zemském povrchu stabilní.

Využití

Pyrit je hlavní sirnou rudou železa, kde se také využívá při výrobě železa nebo v dřívějších dobách při výrobě kyseliny sírové. V dnešní době slouží jako důležitý zdroj pro získávání mědi, kobaltu, niklu, zlata, stříbra, selenu a thalia. Zřídka jsou menší samostatné a dokonalé krystaly zpracovávány jako drahé kameny (facetové brusy, kabošony).

Dále se používá k získání síranu železnatého a někdy se používá i na výrobu síry. Někdy bývá těžen pro malou příměs mědi nebo zlata. Jako ruda železa se však používá jen zřídka pro velkou energetickou náročnost takové výroby. Většinou pouze v případech, kdy nejsou k dispozici jiné typy vhodných železných rud. Velké krystaly jsou mineralogicky cenné. V minulosti se mohl používat i jako ozdobný kámen, např. jako ozdoba inckých zrcátek. Používal se také v křesadlech.

Jako nezajímavý minerál bývá často ponecháván na výsypkách spolu s jalovinami. V takových případech může vlivem vlhkosti oxidovat a při tom vzniká kyselina sírová, která může velmi negativně ovlivnit okolní prostředí. Vznikají kyselé důlní vody, které jsou velkou ekologickou zátěží i stovky let po skončení aktivní těžby nerostných surovin. Pyrit může být často nežádoucí příměsí v případě například nerudných surovin. Nezřídka může být nebezpečná jeho tendence k oxidaci.

Podobné minerály

Markazit
Chalkopyrit

Česká republika

Zlaté Hory v Jeseníkách
Hromnice u Plzně
Okolí Rychnova nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
v hnědém uhlí v mostecké (severočeské) pánvi
Příbram
Kladno
Sokolovská pánev, Nové Sedlo u Lokte, Pískový vrch
Chvaletice v místě stávající elektrárny, Pardubický kraj
Důl Jan, Otvovice, okres Kladno
Baška, řeka Ostravice, Moravskoslezský kraj

Vo svete

Ako súčasť veľkých ložísk je známy napr. zo Sudbury v Kanade alebo z Merensky reef z Juhoafrickej republiky. Pekné kryštály pyritu sú známe z Duckfordu a Chestru v USA, Rio Marina na talianskom ostrove Elba alebo Llallaguna v Bolívii[10]. V Španielsku sa nachádza na lokalitách Ambasaguasu a Navajanu.

Z Česka je známy zo Zlatých Hor v Zlatohorskej vrchovine, Hromnice pri Plznni, okolia Rychnova nad Kněžnou alebo z hnedého uhlia v severočeskej panvy ale aj z Kladna a Příbramu.

Na Slovensku

Bežný minerál mnohých hydrotermálnych ložísk viazaných na stredoslovenské neovulkanity, napr. z Banská Štiavnica. V Slovenskom rudohorí je známy z Rudnian, Smolníka, Gemerskej Polomy alebo Nižnej Slanej. Na ložisku v Hnúšti tvorí aj 20 cm veľké kryštály v mastencových bridliciach. Nachádza sa aj v Malých Karpatoch medzi Pernekom a Pezinkom, kde boli jeho výskyty intenzívne študované[11].

Zdroj

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit
https://sk.wikipedia.org/wiki/Pyrit
https://www.mindat.org/min-3314.html
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5