...
Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Sadrovec - CaSO₄

Sadrovec, sekundárny minerál vzniknutý rozkladom sulfidov
B.Štiavnica, Štiavnické vrchy

Foto

https://www.mindat.org/photo-116045.html

Sádrovec, chemický vzorec CaSO4·2H2O (hydratovaný síran vápenatý, dihydrát síranu vápenatého), je jednoklonný minerál.

Původ

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

Morfologie

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm3, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.

Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.

Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl a v teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

Odrůdy

Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy .
Vlaštovčí ocas – dvojčatný srůst.

Využití

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně, v sklářském průmyslu nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

Podobné minerály

Anhydrit
Kalcit
Kryolit

Naleziště

Sádrovec je běžný minerál, proto jsou jeho naleziště hojná.

Česko – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbýšov (mariánské sklo), Oslavany, Zastávka
Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
Německo – největší ložiska z období permu a triasu
Francie – ložiska z období terciéru
Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
Chorvatsko – Knin
USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexiko aj.
Mexiko – důl Naica, Chihuahua, Jeskyně krystalů (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia – objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivými krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.

Na Slovensku

Novoveská Huta (Slovenské rudohorie), Vlkanová (pri Banskej Bystrici), Banská Štiavnica (sekundáry), a mnohé menšie výskyty.

Zdroj

https://sk.wikipedia.org/wiki/Sadrovec
https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1drovec
https://www.mindat.org/min-1784.html
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5