...
Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Sfalerit - ZnS

Sfalerit - B.Štiavnica, Štiavnické vrchy

Foto

https://www.mindat.org/photo-92354.html

Sfalerit (Glocker, 1847), chemický vzorec ZnS, systematický název sulfid zinečnatý (dříve též sirník zinečnatý) je krychlový minerál. Název pochází z řeckého sphaleros – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly galenit, ale neobsahovaly žádné olovo. Starší český název je blejno zinkové.

Původ

Vzniká na hydrotermálních rudních žilách, dále původ magmatický, pegmatiticko-pneumatolytický a sedimentární. Nejtypičtějším výskytem sfaleritu jsou hydrotermální rudní žíly, nejčastěji Pb-Zn (galenit-sfalerit). Sfalerit dále vzniká v bazických magmatitech jako tzv. likvační rudy, na podmořských vulkánech, v metamorfitech (stratiformní ložiska), ve skarnech a v greisenech. Méně často vzniká také v některých typech sedimentů.

Morfologie

Krystaly, zrnité, zemité, masivní i kolomorfní agregáty, často vrstevnatě různobarevné. Krystaly mají tvar tetraedru nebo dodekaedru, často dvojčatí.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 3,9–4,2 g/cm3, štěpnost výborná podle {110}, lom nepravidelný. Sfalerit má stejnou strukturu jako diamant a další vzácné sulfidy, selenidy a telluridy ze skupiny sfaleritu.

Optické vlastnosti: Barva: Světlehnědá až tmavohnědá, červenohnědá, červená, zelená, žlutozelená, žlutá, bílá, černá – podle příměsí. Lesk diamantový na štěpných plochách, na krystalových plochách skelný, mastný až matný. Průhlednost: průhledný,průsvitný, opakní, vryp bílý, světlehnědý.

Chemické vlastnosti: Složení: Zn 67,06 %, S 32,94 %, příměsi Fe, Cd, Sn, Pb, Ag, Hg, Mn, In, Ti, Ga, Ge. Před dmuchavkou praská, netaví se, na uhlí dává bílý nálet. Rozpustný v HCl a HNO3.

Odrůdy

christofit – příměs malého množství železa
marmatit – příměs železa (až 26 %)
kleofán – příměs malého množství železa a manganu
příbramit – příměs kadmia
brunckit – zemitá odrůda bílé barvy
gumucionit – malinově červený, kolomorfní

Podobné minerály

Metacinabarit, kasiterit, granát

Parageneze

Galenit, chalkopyrit, markazit, pyrit, fluorit, baryt, křemen

Využití

Důležitá ruda zinku, světle zbarvené a průhledné až průsvitné odrůdy používají jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony).

Naleziště

Česko – Kutná Hora, Křižanovice, Horní Benešov, Příbram, Stříbro, Ševětín
Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica
Německo – Altenberg u Aachenu, Freiberg, Bensberg u Kolína nad Rýnem
Rakousko – Binnental
Rumunsko
Španělsko
Barma
a další.

Výskyty na Slovensku

Banská Štiavnica, Pezinok, Jasenie, Rožňava, Švedlár, Vaľkovňa, ložisko Lívius-Samuel

Literatura

ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana's system of mineralogy, (7th edition), volume I, 210-215

Zdroj

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sfalerit
https://sk.wikipedia.org/wiki/Sfalerit
https://www.mindat.org/min-3727.html
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5