Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Zahraničie

CZ - Přerovská hůra
zdroj: www.cs.wikipedia.org
pridané:
22.2.2010

Přerovská hůra (v minulosti také Bílá hůra, Bílá hůrka nebo Bělice; 237 m) je svědeckým vrchem tyčícím se nad středočeskou obcí Přerov nad Labem. Je krajinnou dominantou, která převyšuje své okolí o více jak 50 metrů. Společně se Semickou a Břístevskou hůrou tvoří trojvrší Polabské hůry.

Jižní svah hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000. Na Přerovské hůře v místech nazývaných Na Šancích se rozprostírá pravěké a raně středověké hradiště (Keltové, Slovani), jehož rozloha se odhaduje až na 20 hektarů. Od roku 2009 je hradiště státem chráněnou kulturní památkou.

Geologie

Přerovská hůra je tvořena odolnými turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev české křídové pánve. Pro geologa představuje užitečný studijní materiál, protože tu jsou jasně patrné jednotlivé geologické vrstvy a lze tak vysledovat složení podloží a pradávnou historii tohoto kraje. Uprostřed pole na vrcholu Přerovské hůry je lesem zarostlá rokle.

Na rozpadající se jižní stráni bylo v minulosti významné naleziště pravěkých zkamenělin. V 80. letech 20. století byla nestabilní skalka na jižním svahu z bezpečnostních důvodů odstřelena, čímž došlo k značnému poškození nálezů. Fragmenty otisků rostlin a živočichů jsou zde k nalezení dodnes (profesionální průzkum provádí Polabské muzeum v Poděbradech, zejména Blanka Kloučková).

Přerovská hůra není o jediným polabským svědeckým vrchem. Obdobný charakter má i Chotuc (253 m n.m.), Sadská (215 m n.m.) u stejnojmenné obce, Dřínovský vrch (247 m n.m.) u obce Zlosyň nebo Oškobrh (285 m n.m.).

Hradiště

Na Přerovské hůře se nachází neodkryté pravěké a raně středověké hradiště. Vrchol hůry byl obývaný již v době bronzové (nálezy keramiky kultury lužické, knovízké a slezské). Existence hradiště je spojována s osídlením keltskými a následně slovanskými kmeny. Rozkládá se v místech nazývaných Na Šancích. Hradiště bylo na většině obvodu chráněno příkrými srázy, od východu i uměle vybudovanou fortifikací.

Na ploše jsou dva systémy opevnění. Na východním svahu jsou patrné terénní vlny po fortifikaci, která se pravděpodobně skládala z vnějšího příkopu a valu, za kterým byl vyhlouben vnitřní příkop a postaveno vnitřní opevnění. Tato linie přepažuje prostor v jeho nejužší části. Archeofyzikální měření, ověřující charakter opevnění vnitřní části hradiště, bylo realizováno v roce 1995 a opakováno v roce 2007. Podle posledních výzkumů bylo hradiště obehnáno jedním výrazným valem se dvěma vnějšími předpříkopy.

Opevnění je dnes patrné jen jako zvlněný terén, za nímž se skrývá plocha o rozloze zhruba tří hektarů, Josef Ladislav Píč udává rozlohu vnitřní části za západním opevněním 62 měr, tedy téměř 12 hektarů a plochu předhradí, za kterou považujeme prostor mezi východním a západním opevněním, odhaduje na 100 měr - tj. přes 19 hektarů.

068 (21K)
Přerovská hůra – bílá skalka na jižním svahu

cs.wikipedia.org