Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Zahraničie

CZ - Hornická naučná stezka Údolí Milířky
zdroj: www.cs.wikipedia.org
pridané:
14.7.2010

Hornická Naučná stezka Údolí Milířky je naučná stezka na severu České republiky, v Lužických horách, v okrese Děčín, katastru obce Dolní Podluží. Naučná stezka byla otevřena dne 7. srpna 1999. Je dlouhá 4,5 km, je okružní a je značená zelenou barvou.

1. Štola U Knížecí studánky

Štola U Knížecí studánky, zvaná také Antoniho štola je dlouhá 208 metrů. Je ražen 122 metrů k jihu a poté se stáčí na západ. Kromě malé hloubení a některých částí chodby nemá žádné dobývací prostory, měla pravděpodobně odvodnit výše položené dobývky, otevřené šachticemi. Původní název štoly se nedochoval. V roce 1995 při průzkumu byly uvnitř nedaleko vchodu objeveny kosterní pozůstatky člověka.

2. Štola Milířka

Štola Milířka je asi 192 metrů dlouhá. Za portálem je do hloubky 60 cm zatopená, stáčí se a vede k východu, v polovině délky se vrací k severnímu směru. Končí závalem, před kterým je zachován ručně sekaný oválný profil, typický pro středověká díla. Štola nemá větší dobývací prostory a pravděpodobně byla též ražena pro odvodnění dobývek výše ve svahu.

3. Důl Berghaus

Důl Berghaus byl otevřen hlavní šachtou, její zbytky jsou ještě patrné jižně od cesty. Šachta byla podsednuta štolou, která ústila severně od cesty, nedaleko mostu přes potok Milířka. Štola vedla mělce pod povrchem a měla zřejmě několik světlíků Značná velikost haldy před portálem napovídá, že šlo patrně o největší důl na stříbro a barevné kovy v údolí Milířky.

4. Lom Bergwerkloch

Křemenný lom tvoří asi 240 metrů dlouhé vytěžené údolí. Jeho středem se táhne křemenná žíla beze stop zrudnění široká 05 až 1,5 metru. Do boku je vyraženo několik rozrážek, pravděpodobně průzkumných. V jejich haldách byly nalezeny zbytky hornického nářadí.

5. Lom na Čertově pláni

Lom se táhne po jihozápadním svahu Kozího hřbetu a jeho celková délka je 350 metrů. Je nejdelším pískovcovým kamenolomem v okolí. Ve vzdálenosti 150 metrů pod ním, je další pískovcový lom. Oba lomy jsou již koncem 19. století vedeny jako opuštěné. O kamenolomech se v okolí Tolštejna se zmiňuje v zakládací listině Jiřetína pod Jedlovoui Georg von Schleinitz.

6. Lužická porucha

Lužický zlom nebo lužická poruchová zóna[1] (německy Lausitzer Verwerfung) je tektonická linie dlouhá asi 110 km procházející územím Německa a České republiky - od Weinböhly u Drážďan po severní okraj Labských pískovců, dále podél severního okraje Lužických hor a Ještědského hřbetu až na Turnovsko, generálně ze severozápadu na jihovýchod. Lužický zlom tvoří rozhraní mezi lužickým žulovým plutonem na severovýchodě a pískovci české křídové pánve na jihozápadě. Zlom je saxonského věku. Saxonská tektogeneze byla v Českém masivu i ostatních hercynsky konsolidovaných platformních oblastech reakcí na alpsko-karpatskou orogenezi. V jejím průběhu došlo v Českém masivu k pohybu podél starších zlomů Ve starších třetihorách byla kra lužického plutonu podél této poruchy tektonicky vyzdvižena nad povrch české křídové pánve a spolu s ní byly z podloží křídy k povrchu vyvlečeny i malé kry hornin permského a jurského stáří. Tektonicky je nejednotný, protože jeho jihozápadní křídlo pokleslo na některých místech přes 1000 m, kde má charakter přesmyku.

7. Šachta na Kozím hřbetu

Stará šachta je nejméně 10 metrů hluboká a pravděpodobně vede do dobývek. je vyražena na hřebeni Kozího hřbetu, v oblasti prozkoumané pinkami. Rozměry některých zřícených pinek napovídají, že by se mohlo jednat o další šachty. Do této oblasti směřuje také štola U Knížecí studánky, která leží o 55 metrů níže, která mohla být ražena jako odvodňovací.

084
Štola U Knížecí studánky

cs.wikipedia.org