Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Čertova zeď
zdroj: http://cs.wikipedia.org
pridané: 27.1.2013

Národní přírodní památka Čertova zeď ev.č. 62 se nachází asi 4 km západně od města Český Dub v okrese Liberec. Památku spravuje AOPK Ústí nad Labem. Jedná se o pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Šířka zdi činí asi 2 - 3 m. Původně zeď začínala u obce Světlá pod Ještědem (vrch Mazova horka) a končila u Bezdězu, čedič byl ale využíván na stavbu silnic a tak se dodnes dochoval jen zlomek původní zdi.

Čertova zeď vznikla v období třetihor vlitím čedičové hmoty do pukliny v druhohorním pískovci. Eroze působící na měkký pískovec časem obnažila ztuhlý čedič. Vznikl tak přírodní val o síle asi 2 - 3 m tvořený horizontálními tří až šestibokými hranoly čediče. Původně se zeď s téměř svislými boky táhla přes 20 kilometrů od Mazovy horky ve Světlé pod Ještědem až k Bezdězu a čněla do výšky tři až sedm metrů nad okolím. Žíla sahala až do hloubky pěti metrů pod zem, pod ní se nacházel sklovitě amorfovaný pískovec.

Dnes jsou předmětem ochrany ve vyznačené části Čertovy zdi oboustranné svahy a jámy - příkopy po vytěženém čediči. Na stěnách těchto příkopů se nacházejí pískovce. Masivní blok na vrcholu hřebene nese název “Čertův stolec“, o 350 metrů jižněji spočívá na čedičové žíle balvan „Čertova hlava“ a o sto metrů níže bývala v Čertově zdi na cestě ze Smržova do Zábrdí „Čertova brána“. Dnes zeď dosahuje v nejvyšších místech až pěti metrů.

Tvrdý čedič se snadno lámal, byl tedy vhodný jako materiál pro stavbu silnic. Těžba začala v 19. století a většina zdi byla v minulosti vytěžena, zůstala po ní pouze brázda. Na záchraně zbytků památky má podíl Otakar Fendrych, řídící učitel ve Všelibicích, který se zabýval geologickým studiem v okolí Českého Dubu, ten započal snahu o zachování zdi v roce 1916. V roce 1922, poté, co zpráva vědců z Geological Survay upozornila, že je Čertova zeď zmiňována anglické, francouzské, německé i japonské odborné literatuře, převzal ochranu nad Čertovou zdí stát. V roce 1929 poskytl stát prostřednictvím Ministerstva školství a národní osvěty finance k vykoupení pozemků od soukromých vlastníků.

NPP byla vyhlášena v roce 1948 a dále rozšířena v roce 1964 k ochraně skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Největší část zůstala zachována mezi vesnicemi Kotel a Smržov jako takzvaný „Čertův stolec“ složený z vodorovně uložených čedičových sloupců.

Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že zeď zbudoval v roce 798 přemyslovský kníže Mnata na uchranu zdejšího kraje před nepřáteli. K čertově zdi se pojí i pověst o sázce sedláka ze Zábrdí o duši s čertem, že ten totiž nedokáže postavit přes noc do kuropění zeď od Ještědu po Bezděz. Když už bylo téměř jisté, že na smrt vyděšený sedlák prohraje, hodinu před kuropěním sám zakokrhal, a vzbudil tak všechny blízké kohouty, kteří se k němu přidali.

Čertova zeď