Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Modřanská rokle
zdroj: http://cs.wikipedia.org/
pridané: 29.5.2013

Přírodní památka Modřanská rokle nacházející se v jižní části Prahy na pravé straně od toku Vltavy je erozním zářezem Libušského potoka s několika místy s odkrytým geologickým profilem. Ochranářsky význačná svými lužními porosty v okolí potoků a výskytem teplomilných lučních společenstev na svazích, které jsou však ohrožovány nepůvodními vysázenými dřevinami, hlavně trnovníkem akátem. Je to i důležitá rekreační oblast mezi okolními sídlišti s naučnou stezkou a několika cyklostezkami.

Tato přírodní památka se nachází na pomezí čtyř katastrálních území městské části Prahy 12. Víc než polovina západní části rokle zasahuje do Prahy-Modřan. Severovýchodní cíp s vodní nádrží se nachází na území Praha-Libuš. Ze dvou jižních výběžků ten více na východ, kterým protéká Cholupický potok, patří na území Praha-Písnice. Výběžek více na západ a pruh při západní hranici předešlého cípu rokle náleží území Praha-Cholupice. Rokle leží v nadmořské výšce 214 až 300 m. Rozloha přírodní památky je 124,88 ha.

Východní výše položená část území se nachází na podloží proterozoika štěchovické skupiny, které bylo při variském (hercynském) vrásnění nasunuto na letenské souvrství vyššího ordoviku, tedy západní část území přírodní památky, z čehož vznikl významný Závitský přesmyk probíhající roklí zhruba v polovině. Rokle sama vznikla během zahlubování vltavského údolí ve čtvrtohorách.

Nachází se zde několik útvarů stojící za pozornost. Jedním z nich je lom kousek na východ od retenční nádrže. To je v části rokle s horninami štěchovické skupiny. V profilu lomu jsou k vidění šedé a zelenošedé droby, prachovce a jílovité břidlice. Asi půl kilometru po cestě na západ můžeme vidět skalky dobříšských slepecnů. Přes 200 m na západ se nachází další lom s výskytem prachovců a drobů. Třetí lom můžeme nalézt asi 100 m dále na západ jižně od cesty. Zde jsou nápadné šikmé poruchy štěchovických drobů a prachovců, některé pukliny jsou vyhojeny křemenými mineralizovanými roztoky se silně nápadným rezavých zbarvením pocházejících z limonitových reziduí. Necelých 400 m dále na západ se dostaneme až k Závitskému přesmyku, který však není dobře odkryt.

Erozními zářezy rokle teče potok Libušský, do kterýho se vlévá potok Od kolonie, potok Písnický a několik malých pramínků. Kvalita vody je v posledních 10 letech spíše lehce zhoršuje. Roční průtoky se zde pravděpodobně neměří.

Nejzápadnější lom v Modřanské rokli
zbarvený limonitovými rezidui