Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Ciboušov (národní přírodní památka)
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 24.2.2016

Ciboušov je národní přírodní památka (zkráceně NPP) chráněná z důvodu ochrany mineralogického naleziště jaspisů a ametystů, drahokamenné formy křemene. Vyhlášena byla Rozhodnutím rady Okresního národního výboru Chomutov v roce 1983. Rozkládá se na úpatí Krušných hor u obce Ciboušov, nedaleko města Klášterce nad Ohří na území o rozloze 4,96 ha. Z pohledu mineralogického patří Ciboušov mezi nejvýznamnější národní přírodní památky v severozápadních Čechách.

Lokalita Ciboušov je situována na úpatí Krušných hor, nedaleko města Klášterce nad Ohří. Nachází se v nadmořské výšce 425–460 m n. m., 2 km severně až severozápadně od stejnojmenné obce Ciboušov, na jižním svahu hřebenu, který je označován jako Liščí doupě. V blízkosti národní přírodní památky Ciboušov se nachází na temeni Holubího vrchu, v nadmořské výšce 550–577 m n. m., národní přírodní památka Doupňák. Vyhlášena byla rovněž v roce 1983 pro stejný mineralogický význam, tedy pro naleziště jaspisů a ametystů. Národní přírodní památka Doupňák se rozkládá na území o velikosti 12 ha, je tedy více než dvakrát větší, než je rozloha národní přírodní památky Ciboušov. Mezi další významné lokality z hlediska výskytu minerálů, konkrétně bleskového achátu, patří Horní Halže, sousedící s obcí Měděnec.

Historie

Název Krušných hor pochází od slova „krušení“ a souvisí s výskytem minerálních rud, především cínu a stříbra, neboť po objevení byly tyto rudy dobývány rozrušováním neboli krušením. Mezi nejvýznamnější naleziště minerálů patří NPP Ciboušov, NPP Doupňák, Horní Halže a jiné.

Křemenné žíly s drahokamovými odrůdami, jaspisy a ametysty, byly v této oblasti nalezeny ve 14. století a jejich těžba probíhala až do 16. století. Těženy byly metr mocné žíly, tvořené fialovými ametysty, jež byly ostře ohraničené, a které na sebe nasedaly v několika vrstvách, a volné dutiny byly vyplněny cihlově a masově zbarvenými jaspisy.

V období středověku, kdy zde probíhala těžba nejintenzivněji, bylo zpracování jaspisů a ametystů velice důmyslné. Nejprve se nechaly hrubé a vylámané balvany rozřezat na tenké destičky o tloušťce 8 až 15 mm. Takto nařezané destičky o různé velikosti byly následně z jedné strany dokonale vybroušeny a vyleštěny. Druhá strana se ponechala neopracovaná. Touto nezbroušenou stranou se vsazovaly drahokamy do připravených lůžek v nahozené omítce a vzniklé spáry se vyplnily štukem.

Těmito minerály nechal Karel IV. vyzdobit kaple hradu Karlštejna a svatováclavskou kapli ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Znovu se pokračovalo v těžbě ve století devatenáctém. Dodnes jsou zásahy člověka do krajiny patrné, v podobě odvalů a těžebních rýh. Těžba byla ovšem prokázána až v roce 1982, kdy v této lokalitě provedl archeologický výzkum Petr Machek. Všiml si totiž podoby drahokamových odrůd s kameny, které byly použity k výzdobě katedrály i Karlštejna. Právě z tohoto důvodu bylo území v roce 1982 vyhlášeno za zvláště chráněné. Znovu bylo jako národní přírodní památka zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 147/2014 Sb. Odvaly a těžební rýhy, jež jsou pozůstatkem historické těžby.

Geologie

V celé oblasti převládají svorové ruly, přecházející k biotickým pararulám, jež bývají místy migmatizované. Stáří těchto hornin je odhadováno na svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum. Svorové ruly představují v regionu přeměněné a rekrystalizované mořské sedimenty. Vlivem opakovaného působení tektonických pochodů došlo k rozpukání masívu a vzniklé pukliny byly následně vyplněny mineralizovanými roztoky. Výsledkem těchto dějů byla krystalizace minerálů a vznik hydrotermálních žil. Často také docházelo k vícefázovému vývoji žilné výplně na puklinách. Právě tak tomu bylo i v případě Ciboušova, kde drahokamové žilní výplni předcházela starší výplň barytová, jež byla rozpuštěna a nahrazena křemen-hematitovou v důsledku hydrotermálního procesu. Okolní krajina pod místem naleziště

Křemenné žíly s drahokamovými odrůdami křemene, především jaspisu a ametystu s velkými vyrostlicemi krystalů ametystu se zde vyskytují pouze na úpatí a ve vrcholových partiích chybí.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cibou%C5%A1ov_%28n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka%29