Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Hornické muzeum Krásno
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 8.11.2016

Hornické muzeum Krásno se nalézá ve městě Krásno v Karlovarském kraji, okrese Sokolov. Zabývá se historií hornictví na Sokolovsku. Muzeum je pobočkou Muzea Sokolov.

Hornictví na Sokolovsku prošlo dvěma hlavními etapami. Období od 10. století až do 19. století patřilo těžbě rud v oblasti Slavkovského lesa a Krušných hor, kterou poté vystřídalo nejdříve hlubinné a v polovině 19. století povrchové dobývání hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, dnes provozované Sokolovskou uhelnou. Cín se v oblasti Slavkovského lesa rýžoval již od středověku, k největšímu rozvoji rudného hornictví pak došlo během 16. století, kdy zde probíhala hlubinná těžba stříbra a cínu. Toto období je spojeno se jménem rodu Pluhů z Rabštejna, kteří byli držiteli zdejšího panství a také s rozvojem měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá. Připomínkou této slávy je vodní kanál Dlouhá stoka, který byl vybudován k dopravě důlního dřeva a voda z něj sloužila také k pohonu důlních strojů a používal se k propírání vytěžené rudy. Jeho délka byla více než 24 km a z velké části se dochoval dodnes. Dalšími pomníky zašlé slávy jsou dochované renesanční domy v Horním Slavkově či vstupní portál Pluhovy dědičné štoly. Úpadek těžby stříbra a cínu nastal během 17. století a v 19. století prakticky zanikla.

K pokusům o obnovení hornické činnosti došlo na počátku 20. století. Nejdříve to bylo během 1. světové války, kdy přešly doly pod vojenskou správu a následně byly prováděny velkorysé přípravy na rozšíření provozu a vyhloubena nová jáma Vilém, dnes součást areálu Hornického muzea. Po skončení války však poptávka po cínu klesla a již v roce 1921 byly doly uzavřeny. Situace se opakovala na prahu 2. světové války. Po připojení Krásenka k Německé říši v říjnu 1938 se opět objevily úvahy o obnovení těžby strategického cínu a wolframu. Proto báňské společnosti zahájily v roce 1940 za vydatné pomoci státních subvencí průzkumné práce s následnou těžbou. K úpravě vytěžené rudy sloužila od roku 1944 na svou dobu velmi moderní úpravna v areálu pozdějšího provozu dolu Stannum, kam byla vytěžená cíno – wolframová ruda dopravována lanovkou. Počátek novodobé historie celého ložiska Krásno je datován novou velkorysou otvírkou zahájenou v roce 1955. Otvírkové práce pokračovaly v průběhu 50. let a těžba byla zahájena v roce 1966. Do roku 1970 byla ruda ze Schnödova pně těžena na povrch jámou Vilém a do úpravny dopravována lanovkou, která později shořela. Od roku 1971 byla těžba pomocí přesýpacích komínů převedena na 4. patro Huberova pně a na povrch odtěžována přes novou hlavní jámu Huber. V letech 1971-1984 se zde budovala nová těžební a zpracovatelská kapacita závodu Stannum. Těžba byla velice nákladná a neobešla se bez velkých dotací, proto byl v roce 1991 ukončen provoz na dole Stannum a na všech jeho pomocných provozech.

Muzeum se nachází v budovách bývalého cínového dolu Vilém, který ukončil svůj provoz na počátku devadesátých let. Expozice je rozdělena do dvou částí nacházející se na dvou stranách silnice. Hlavní (vstupní) budova, bývalá budova úpravny cínových rud z počátku 20. století je věnována uhelnému hornictví na Sokolovsku. Dominantou této části je 54 tun vážící parní strojparní těžní stroj z roku 1897, převezený do areálu muzea v roce 1994 z bývalého dolu Marie v Královském Poříčí. Další místnost je věnována rudnému hornictví, v patře na ochozu je expozice minerálů a poslední místnost přibližuje historii hornického města Krásno a postavu jeho asi nejznámějšího rodáka výtvarníka Willyho Russe. Expozici nacházející se na druhé straně silnice je rozdělena do několika částí. V budově bývalých dílen je výstava věnovaná raně novověkému hornictví (období 16. století) názorně doplněná modely i náznakovou důlní chodbou. V celém areálu jsou pod širým nebem vystaveny důlní vozy a lokomotivy o rozchodu 900 mm používané v povrchových lomech a důlní vozíky o rozchodu 600 a 450 mm používané v dolech hlubinných. Expozice důlních vozíků pokračuje i v přízemí těžní věže, kde je například vystaven vozík - toaleta. V budově bývalé trafostanice je umístěna galerie obrazů s hornickou tematikou. Součástí areálu je také funkční důlní drážka.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hornick%C3%A9_muzeum_Kr%C3%A1sno