Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Strážník
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 14.12.2016

Národní přírodní památka Strážník je chráněné území, které bylo vyhlášeno za účelem ochrany světoznámého naleziště hvězdovce, unikátní krystalografické formy křemene. Toto území leží v katastru obce Peřimov v Podkrkonoší v okrese Semily. Takzvaná hvězdná paseka, kde se hvězdovce nalézají, se nachází na jihovýchodním úbočí vrchu Strážník (610 m n. m.). Území této památky je v působnosti Správy CHKO Český ráj. Poprvé byla ochrana této lokality vyhlášena v roce 1963. V minulosti bylo naleziště drancováno a dnes se na místě nalézají patrně jen zbytky tohoto vzácného minerálu.

Území Národní přírodní památky Strážník leží v Libereckém kraji, okresu Semily a v katastru obce Peřimov. Nalézá se v nadmořské výšce 555 m až 595 m n. m. na jihovýchodní straně vrchu Strážník (610 m n. m.). Celé území o rozloze 1,885 ha je pokryto lesními porosty (zejména smrkové porosty, místy listnaté prosvětlenější porosty). V bezprostředním okolí, od kterého není chráněné území ohraničeno, se taktéž nachází lesové porosty. Širší okolí, kromě lesů, pokrývají sečené a pasené louky a obhospodařovaná pole.

Tato lokalita je v působnosti CHKO Český ráj. Pro NPP Strážník nebylo ustaveno ochranné pásmo, proto je podle zákona 114/92 Sb. určeno ochranné pásmo 50 m.

Vrch Strážník dostal své jméno (podobně jako další místa v okolí) pravděpodobně díky strážné věži stojící zde již ve 12. století a chránící obchodní stezku, která vedla přes Krkonoše a fungovala již v 11. století. V polovině 19. století byly v Podkrkonoší vedeny geologické průzkumy, během kterých byl objeven i hvězdovec. Jeho objev je připisován Emilu Porthovi. Hned několik autorů, př. A. E. Reuss či František Pošepný, se v roce 1857 o tomto vzácném kameni ve svých publikacích zmiňuje. Další literární zmínka o hvězdovci pochází z roku 1859, kdy jej prof. Zepharovich v knize Mineralogisches Lexicon für das Kaiserthum Österreich popsal jako velmi zajímavou a nedávno nalezenou formu křemene mezi obcemi „Peržimow“ a „Kundratitz“. V druhém vydání z roku 1873 zpravuje o hvězdovci („Sternquarz“) nalezeném na vrchu „Strašnik“ u obce „Peržimov“ (jinde v knize „Peřimov“), jen jako o zbývajících fragmentech nerostu v místě žíly. Podobně Johann Jokély se v roce 1861 zmiňuje o této lokalitě, kde by však měly zbývat jen úlomky na výchozu žíly. V letech 1890-1894 bylo v místě naleziště obdělávané pole, na kterém hledači působili hospodáři F. Mařasovi škody. V roce 1897 se stala lokalita majetkem továrníka Alvina Gerla, jenž nechal místo zalesnit. V letech 1932-1933 zaměstnanci firmy Gerl z Hájů, které pozemek stále patřil, při pokusné těžbě písku nalezli hvězdovce. Místo bylo vystaveno kopání místních sběratelů i najatých hledačů a byl tím ničen borový les, proto se firma rozhodla výkopy zakázat a v roce 1934 nechala místo zaházet zeminou a osázet jedlemi. Již po druhé světové válce se o Stážníku uvažovalo jako o možném lomu, proto byl proveden geologický průzkum. Prof. Vachtl v posudku na projektovaný lom v roce 1947 uvedl, že není známo přesné místo, kde se hvězdovec nachází. Po zestátnění lesů v 50. letech 20. století bylo na lokalitě velmi často kopáno. V roce 1959 až 1960 byl na místě proveden průzkum zkušebními sondami Státním geologickým ústavem; bylo provedeno celkem 5 vrtů do hloubky 10 až 48 m. Naleziště bylo také protaženo rypadlem-buldozerem. Sondy ani rýpání v zemi nebylo úspěšné, hvězdovce nebyly nalezeny – možná z důvodu nepřesné lokalizace naleziště. 300 m od kóty Strážník byly nalezeny úlomky hvězdovce.

Do roku 1944 měla na kopci stát mapovací věž, která byla v roce 1944 stržena a v roce 1946 znovu postavena československými vojáky. Dnes na vrcholu stojí vysílač.

24. srpna 1963 byla lokalita vyhlášena jako chráněná výnosem Ministerstva školství a kultury, ovšem již v roce 1968 zde národní podnik Atria vykonal těžbu hvězdovce pro komerční účely. Při tomto destruktivním zásahu byla použita těžká technika a vydrancované naleziště bylo po těžbě zahrnuto. V 80. letech byl proveden ještě jeden výzkum, a to národním podnikem Geoindustria, který se snažil ověřit kvalitu melafyru jako dekoračního kamene. Kvalita však nebyla dostatečná pro těžbu. V roce 1987 bylo území převedeno do kategorie NPP (Národní přírodní památka). V současnosti jsou místa již dlouhou dobu zahrnutá, na místě se však ojediněle pokoušejí hledat sběratelé.

Přírodní poměry

Z hlediska geomorfologie (dle Demka) se toto území zařazuje do celků: Česká vysočina, Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská soustava): Krkonošská podsoustava (Západní Sudety): Krkonošské podhůří: Podkrkonošská pahorkatina: Lomnická Vrchovina. Pedologicky je území zařazeno v přírodní lesní oblasti č.23 – Podkrkonoší, vyskytují se zde kyselé variety kambizemě se znaky slabého oglejení, doplněné rankery a litozeměmi. Biogeografické členění podle Culka oblast označuje jako Podkrkonošský bioregion.

Geologie

Z geomorfologického hlediska patří vrch Strážník (610,4 m n. m.) do lomnicko-trutnovské pahorkatiny. Ta je zde tvořena permokarbonem s převažujícím permem, typickým červenohnědým zbarvením půd. Vrcholová část Strážníku je tvořená vyvřelými horninami melafyry (= paleobazalty) mocnými několik desítek metrů. Útvar je spodnopermského stáří vznikl před 260-270 miliony let (mladší prvohory). Strážník byl nad okolí vyzvednut pohyby na zlomech v Podkrkonoší, které byly spojeny s alpínským vrásněním. V západní části Strážníku lze nalézt melafyrové výchozy. Asi 2 km dlouhá výrazná stěna je mrazovou erozí rozčleněna do menších celků, hradbovitých bloků a protáhlých pilířů. Oddělující se bloky padající dolů vytváří kamenná moře. V dutinách melafyru se běžně vyskytuje parageneze minerálů, např. chalcedon a křemeny. Těleso je v místě NPP prostoupeno hydrotermální žílou, ve které se nachází i drůzy jedinečná krystalografické formy křemene, hvězdovce. Místo, kde vychází žíla na povrch a nalézají se hvězdovce, se nazývá hvězdná paseka a je jen asi 30x40 m rozsáhlá. Kromě hvězdového křemene zde byly nalezeny i ametyst, chalcedon, tmavé krystaly záhnědy.

Hvězdovec

Hvězdovec, nazývaný také hvězdový křemen, je unikátní makroskopickou formou radiálně paprsčitého ?-křemene. Vznikl v místě, kde do trhliny bazaltového tělesa vnikly hydrotermální roztoky. Na okrajích žíly hvězdovec přechází v jiné, běžné formy křemene. Vytváří od středu se klínovitě rozšiřující sloupečky dlouhé až několik cm, seskupené do hvězdicovitých útvarů. Některé hvězdice vyrostly vzácněji jako jednotlivé menší kulovité útvary nazývané hvězdičky či jiskřičky. Tyto útvary vznikly velmi pomalou krystalizací za vhodných podmínek, bez prostorového omezení. Častěji se vyskytují agregáty vzniklé krystalizací z více center. Některé v dutinách vyrostlé hvězdy jsou zakončeny špičatými klencovými plochami. Hvězdovec má mléčně bílou, nažloutlou, béžovou až světle hnědou barvu. Některé hvězdy mohou mít i nádechy fialové nebo růžové. Některé nalezené hvězdovce ve středu hvězdy ukrývaly malý ametyst nebo křišťál.

Hvězdovce byly nalezeny také u Dobešovic a Bohouňovic nedaleko Kolína, u Košova poblíž Lomnice nad Popelkou nebo na Kozákově, nicméně lokalita Strážník je nalezištěm nejhezčích exponátů hvězdového křemene. Ukázky hvězdovce lze nalézt například v Krkonošském muzeu v Jilemnici.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/Str%C3%A1%C5%BEn%C3%ADk