Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Úhošť
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 14.8.2022

Úhošť je vrch v Doupovských horách chráněný jako národní přírodní rezervace. Nachází se v jižní části Ústeckého kraje tři kilometry jihozápadně od Kadaně. Hora vznikla třetihorní sopečnou činností a tvoří ji horniny čedičového typu s brekciovými kontakty. Předmětem ochrany přírody je vlastní těleso stolové hory se souborem přirozených skalních, křovinných, lesních, travinných a vodních ekosystémů.

Úhošť představuje pozůstatek samostatného vulkanického tělesa. Jeho geologickou stavbu tvoří silná vrstva oligocenních tufů v podloží, na kterých leží 120 metrů mocná vrstva devíti lávových příkrovů. Střídání vrstev láv a tufů bývalo do devadesátých let považováno za doklad stratovulkanického charakteru Doupovských hor. Většina tzv. tufových poloh je nověji považována za brekciové povrchy lávových proudů. Jednotlivé lávové proudy jsou tvořené čedičovými horninami nefelinitem, tefritem, pikrobazaltem a bazaltem.

Zdrojem lávových proudů byl nejspíše rezervoár se dvěma magmatickými krby, které sdílely stejnou přívodní dráhu, kterou magma pronikalo k povrchu. Nejstarší proudy jsou staré přibližně 29 milionů let a tvoří je tefrit nebo bazanit. Překrývají je bazalty, nad nimiž se nachází polohy lávy pikrobazaltového složení staré asi 27 milionů let. Vrcholové vrstvy jsou nejmladší (asi 22 Ma) a tvoří je bazaltové lávy.

Podložní tufy obsahují polohy vápenců a seladonit, který se jako tzv. kadaňská hlinka těžil v drobných šachtách v okolí Úhošťan a ve větším hlubinném dole u Brodců. Polohy seladonitu měly mocnost až jeden metr a získaný materiál se používal jako hnojivo a k výrobě zelené barvy určené pro fasády budov, tapet, dřevěných hraček ale i k nátěrům lodí. Těžba skončila v padesátých letech dvacátého století.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Aho%C5%A1%C5%A5