Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Přebuz
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 22.10.2022

Přebuz (německy Frühbuß) je město nacházející se v okrese Sokolov, kraj Karlovarský, v nadmořské výšce 886 metrů. Žije zde 77 obyvatel. Přebuz má nejnižší počet obyvatel ze všech měst v Česku. Součástí města jsou i katastry dnes již zaniklých obcí Chaloupky a Rolava.

Založení Přebuzi je spojeno s bohatými nálezy cínové rudy. Letopočet údajného založení Přebuzi uvádí přebuzská kronika (založena 1836). Podle ní byla osada Přebuz založena roku 1347 německými kolonisty. Tentýž údaj je uveden v i kronice obce Jelení. Tyto údaje jsou však dnes již neověřitelné, ale dost pravděpodobné.

Ještě v roce 1898 byl na stropě jedné z místností na radnici rozeznatelný znak Přebuzi s datem 13. března 1347. Nejstarší minulost Přebuzi je spojena s Jindřichovicemi. Podle kupní smlouvy z roku 1340 koupil ves Jindřichovice Peter Plik z Plikenštejna i s cínovými doly (nejspíše rýžoviště). V tom případě se muselo jednat o ještě neexistující Přebuz, neboť v bezprostřední okolí Jindřichovic nejsou a nikdy nebyla naleziště cínových rud (jen olověné rudy). Mathesius roku 1564 zaznamenal, že v roce 1400 bylo hornictví v Přebuzi v plném rozkvětu. Letopočet 1347 v přebuzské kronice je neprokazatelný, ale historicky věrohodný.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1542, přebuzská pozemková kniha byla založena roku 1543. Listina zásadní důležitosti pochází z roku 1553, kdy byly Přebuzi uděleny některé svobody a výsady. Povýšení Přebuzi na horní městečko roku 1553 mělo velký význam pro rozvoj hornictví. Dolování mělo s ohledem na množství odvalů značný rozsah. Na staré hornické mapě je zakresleno 45 těžených žil. Pro kontrolu báňského podnikání zřídili Šlikové roku 1556 v Přebuzi horní úřad. V době třicetileté války (1618–1648) docházelo k pozvolnému úpadku dolů. Oživení nastalo až koncem 17. století. Právě v období 1698–1760 dosáhla prosperita dolů největšího rozkvětu. V 19. století byly podnikány marné pokusy o obnovení těžby. K výraznějšímu obnovení těžby došlo až roku 1933 na Ritterově šachtě švýcarskou společností, která těžní jámu prohloubila a propojila se šachtou Otto. Před druhou světovou válkou žilo ve městě a okolí téměř 3000 obyvatel, většinou německé národnosti. Německá říše potřebovala cín k válečným a průmyslovým účelům a tak od švýcarské společnosti důlní závod (pod nátlakem) odkoupila. Vytěžená ruda byla zpracovávána na úpravně, která pracovala ve třísměnném provozu až do května 1945. Po skončení války přešel přebuzský závod pod správu Rudných dolů Příbram. Nastřílená a ještě nevytěžená ruda mohla po skončení války zásobovat úpravnu déle než rok. Po náhodném nálezu smolince roku 1946 došlo k zahájení báňského průzkumu na uranovou rudu, který byl pro neperspektivnost ukončen. Následně byla provedena likvidace dolů.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ebuz