Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Rolava
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 24.8.2023

Příchod lidí do oblasti Rolavy v období kolonizace je spojený s rýžováním cínové rudy kasiteritu. Rýžování zde probíhalo možná již ve 12. a 13. století, což nelze doložit písemnými materiály. Nejstarší písemný záznam o hledání cínové rudy pochází z roku 1494. Jedná se o soudní spor k cínovému právu k místu zvanému Sawersack. V nejdecké horní knize se vyskytují záznamy o propůjčení velkého počtu rýžovnických dílů na Rolavě po roce 1556. Na starých mapách z první poloviny 19. století je vidět celý horní tok Rolavy lemovaný souvislým pásmem sejpů.

Začátky hlubinného dobývání jsou doloženy záznamy z 16. století, první pokusy o hlubinnou těžbu však byly nejspíš již v 15. století. Na ložisku bylo dobýváno více než 60 rudních žil. V době největšího rozkvětu za Šliků, v druhé polovině 16. století, drtilo rudu 12 stoupoven podél říčky Rotavy. V 17. století však intenzita dobývání klesala a ke konci století téměř zanikla. K oživení těžby došlo počátkem 20. století. Byla obnovena dědičná štola Jiří a vyhloubeny 4 výdušné jámy. Za druhé světové války byl mezi Rolavou a Jelením vybudován firmou Zinnbergbau Sudetenland závod na těžbu a úpravu cínových rud.

Ambiciózní projekt byl firmě vnucen nacistickým režimem, rozvíjel se pod časovým tlakem a s výjimkou závěrečných měsíců provozu skončil hospodářským fiaskem. Areál měl tři sektory, průmyslovou část se správní budovou, těžní jámou a gravitační úpravnou, civilní obytný sektor a nakonec přísně střežený sektor zajateckého tábora. V dolech a povrchových provozech bylo nasazeno v různých obdobích druhé světové války 300 až 450 zajatců z Francie a Sovětského svazu, dále kolem 200 totálně nasazených Poláků, Ukrajinců, Řeků, Italů, Holanďanů, Čechů, přinucených německých horníků a zavlečených etnických Němců z Bukoviny. Těžba a úprava cínové rudy probíhala až do května 1945.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rolava_(P%C5%99ebuz)