Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

PL - Kopalnia Wolność
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 24.11.2023

Důl Svoboda (polsky Kopalnia Wolność, německy Bergfreiheit) byl rudným dolem v Kowarech v okrese Krkonoše (polsky Powiat karkonoski) v Dolnoslezském vojvodství v Polsku.

Důl Svoboda s nacházel na hranici Krkonoš a Janovického rudohoří v údolí řeky Jedlice v horní části Kowar. Nejstarší ložiska se nacházely na svazích vrchu Rudnik. Na levé straně řeky Jedlice se nacházelo ložisko Vulkán, na pravém svahu vrchu Rudnik ložisko Svoboda. Štolou dlouhou asi 700 m byly propojeny obě rudná pole. Na svazích vrchu Krowieniec jižně od ložiska Vulkán bylo ložisko Martha. Dobývací pole zaujímalo plochu 70 hektarů.

Z ústního podání v roce 1148 objevil na svazích hory Rudnik velšský hornický mistr Vavřinec Angelus železnou rudu (magnetit) a následně v roce 1156 zde byla založena osada Kowary piastovským knížetem Boleslavem IV. Kadeřavým. V listině privilegií pro Jelení Horu (z 6. října 1355 od Boleslava II. a jeho ženy Anežky Habsburské) jsou první písemné zmínky o Kowarech ve spojitosti s výrobou a obchodem železa. Dne 4. listopadu 1513 získaly Kowary od českého a uherského krále a slezského knížete Vladislava Jagellonského hornická práva. Nejstarší dolem pro těžbu železných rud byl důl Svoboda (Bergfreiheit). Důl otvíral ložiska těžní jámou Šikmou a Svoboda a štolami Hlavní, Horní a Jedlica, která byla odvodňovací štolou. V roce 1859 byl na dole Svoboda uveden do chodu první parní stroj. V roce 1895 byla Šikmá jáma prohloubena na 276 m, Slepá jáma v roce 1899 na 100 m a v roce 1929 na konečnou hloubku 515 m. V roce 1929 hlavní jáma Svoboda byla hluboká 575 m. Ložisko Vulkán bylo dobýváno jámou Vulkán, jámou č. 4, štolou Vulkán a štolou č. 10.

Malé ložisko magnetitové železné rudy Martha bylo dobýváno jámou č. 1 a štolou Marta. Po druhé světové válce ložiska železné rudy se stala součástí dolu Svoboda a důl byl začleněn do Sjednoceného podniku železných rud v Čenstochové. V souvislosti s těžbou uranové rudy dne 1. ledna 1948 vznikl podnik Kowarskie Kopalnie, jehož ředitelství sídlilo v objektech ředitelství dolu Svoboda. V roce 1951 Kowarskie Kopalnie mění název na Průmyslový závod R-1 (polsky Zakłady Przemysłowe R-1, rusky Предприятие Кузнецкие Рудники) a důl Svoboda je vrácen Sjednocenému podniku železných rud v Čenstochové. Důl Svoboda byl zrušen v roce 1962. Objekty byly předány Průmyslovému závodu R-1 pro výstavbu Závodu na výrobu uranového koncentrátu z chudých rud.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFl_Svoboda