Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Bude dost uranu pro všechny?
zdroj: www.21stoleti.cz
pridané: 2.2.2007

Jsou celosvětové zdroje uranu dostatečné, aby pokryly rostoucí zájem a zajistily provoz nových jaderných elektráren? Jeho největší dodavatelé již nyní zbrojí na další zvýšení poptávky.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je pod povrchem Země ukryto 4,7 milionů tun dosud zjištěných zásoby uranu a mohly by tak vystačit na dalších 85 let. Nejčerstvější geologické výzkumy však předpokládají, že celková kapacita světových zásob uranu je mnohem vyšší.

Musí se víc těžit!

Zpráva OECD hodnotí vývoj v těžbě uranu na podkladě informací z celkem 43 zemí světa, včetně České republiky. Podle studie nemůže jadernou energetiku ohrozit dokonce ani situace kolem roku 2025, kdy je očekáváno zvýšení celkového výkonu jaderných elektráren ve světě ze stávajících 370 GW na 450 - 530 GW. Souvisí to i s tím, že se energetická strategie mnoha států začíná ubírat cestou výstavby nových jaderných elektráren.

Takové rozšíření jaderných zařízení pochopitelně už něco spolyká a vyžádá tak i patřičné zvýšení těžby uranu, a to až o 100 000 tun ročně. Přitom za letošní rok přesáhne, podle Světové nukleární asociace (WNA), světová spotřeba uranu hranici 65 000 tun.

Největší světoví producenti této strategické suroviny, Kanada, Austrálie nebo Rusko, se proto již nyní horečně připravují na vyšší požadavku energetického průmyslu v budoucnu.

Světový trh s uranem

Těžba uranu se po útlumu na počátku devadesátých let vzpamatovala a značně stoupala až do roku 2001 kdy se ustálila. Již od letošního roku se však očekává start jejího postupného zvyšování.

Dnešní světová spotřeba uranu je 78 000 tun uranového koncentrátu (U3O8), ale vyrábí se pouze 42 000 tun, což představuje jen 55% potřeb světové jaderné energetiky. Zbytek pochází ze zásob nebo z recyklovaného vojenského materiálu.

WNA uvádí, že světová produkce by se mohla v roce 2010 zvýšit až o 30 procent. Odborníci si ale kladou otázku, zda bude takový růst dostačující, neboť poptávka po palivu, vzhledem k rozsáhlým jaderně energetickým projektům (hlavně v Číně, Japonsku, Indii a Rusku), poroste.

Evropa nemá skoro nic

Rezervy v západní Evropě jsou zanedbatelně nízké. 96 procent světových rezerv uranu se přitom nachází jen v deseti státech světa. Většinu z hospodářsky využitelných rezerv má přitom k dispozici Kanada a Austrálie s cca 45 procenty vytěženého množství, následovány Kazachstánem a Jižní Afrikou. Kromě toho se ložiska hodná zmínky nacházejí ještě v Brazílii, Namibii, Uzbekistánu, v USA, Nigérii a v Rusku. Zvláštní je, že velcí producenti, jako Austrálie, Nigérie a Namibie, samy nedisponují žádnými jadernými elektrárnami.

Evropa je tedy odkázána na dovoz uranu hlavně z Kanady (21 %), 32 % ze států vzniklých rozpadem Sovětského svazu (Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Ukrajina, včetně sekundárních zdrojů jako uranové zbraně a zásoby), z Afriky 17 % a z Austrálie 16 %.

Vznikne uranová banka?

Britský premiér Tony Blair, který dlouhodobě podporuje využívání jaderných technologií ve své zemi, usiluje nyní o zřízení tzv. mezinárodní uranové banky. Cílem tohoto projektu je zajistit bezpečné a stálé dodávky jaderného paliva pro každou zemi s mírovým jaderným programem.

Tento systém by mohl vyřešit řadu problémů těch států, které s jadernými technologiemi teprve začínají a nemají vybudován vlastní palivový cyklus.    

Kanada  

Zásoby: 439 000 tun, tj. 12 % světových zásob uranu

Těžba: 11 628 tun ročně

Patří jí 1. místo v produkci uranu s podílem 29 % na světové těžbě. Relativně nový důl McClean Lake společnosti Cogema byl otevřen v roce 1999 a vyrábí 3000 t uranového koncentrátu ročně.

Ložisko v McArthur River společnosti Cameco má rudu s velmi vysokou koncentrací uranu a dodává rudu z hlubinného dolu do úpravny v Key Lake. Ta ročně vyrábí 8200 t U3O8.

Austrálie

Zásoby:  969 000 tun  (30 %)

Těžba:  9 519 tun ročně

Drží prvenství v největších zásobách uranu na světě, přitom sama  nedisponuje žádnými jadernými elektrárnami. Australský kontinent provozuje tři doly a připravuje se otevření dalších dvou. Od roku 2000 se v dolu Beverley ve státě South Australia těží mokrou cestou 1000 t uranu ročně. Připravuje se otevření dalších dvou dolů - Honeymoon (mokrá cesta) a Jabiluka (hlubinná těžba). Australský uran se používá výhradně jen pro energetické účely, nepoužívá se pro jaderné zbraně. Během posledních pěti let Austrálie exportovala do jedenácti zemí světa 43 803 tun uranového koncentrátu za více než 2 miliardy dolarů.

Kam Austrálie exportuje svůj uran?

USA:   3500 tun ročně - 103 reaktorů (dodávajících 20% elektřiny v zemi)

Japonsko:   2500 tun ročně - 54 reaktorů (25%)

Jižní Korea:   1000 tun ročně - 19 reaktorů (40% )

EU:   2600 tun ročně

Španělsko:   9 reaktorů (24%)  

Francie:   59 reaktorů (77%)

Velká Británie:   23 reaktorů (24%)

Švédsko:   11 reaktorů (50%)

Německo:   18 reaktorů (28%)

Belgie:   7 reaktorů (55%)

Finsko:   4 reaktory (27%)

Kazachstán

Zásoby: 622 000 tun (18 %)

Těžba: 4357 tun ročně

Kazachstán podle posledních údajů v zásobách uranu předstihl dosud druhou Kanadu. Kazašská státní společnost KazAtomProm, která loni vytěžila 3749 tun uranu, hodlá letos zvýšit těžbu minimálně o 10 procent a do roku 2010 by chtěla produkovat až 15 000 tun uranu.

Země bude hrát na světovém trhu stále větší roli.

Jižní Afrika  

Zásoby: 298 000 tun (8 %)

Těžba: 674 tun ročně

Namibie

Zásoby: 213 000 tun (6 %)

Těžba: 3 147 tun ročně

Je světově pátým největším producentem uranu, přitom nedisponují žádnými jadernými elektrárnami

Brazílie

Zásoby: 143 000 tun (4 %)

Těžba: 0

Brazílie vstoupila do kruhu států schopných obohacovat uran. Brazilský ministr pro vědu a techniku Sergio Rezende nedávno otevřel obohacovací závod Resende, asi 140 kilometrů od Ria de Janeira.

Přestože má Brazílie šesté největší uranové zásoby na světě, musela doposud palivo pro své dva jaderné reaktory posílat k obohacení evropské společnosti Urenco. Nový závod, vybudovaný na bývalé kávové plantáži, by tak měl zemi ušetřit milióny dolarů ročně. Brazilští vědci tvrdí, že použili nejmodernější dostupnou technologii, až 25krát efektivnější než podobná zařízení ve Francii či ve Spojených státech.

Brazílie vlastní dva reaktory, vybudované v 80. letech a v budoucnu plánuje postavit dalších sedm reaktorů. Jaderná energie nyní tvoří 4 % spotřeby v zemi.

Uzbekistán

Zásoby: 93 000 tun (3 %)

Těžba: 2300 tun ročně

USA

Zásoby: 102 000 tun (3 %)

Těžba: 1039 tun ročně

Rusko

Zásoby: 158 000 tun (4 %)

Těžba: 3431 tun ročně

Rusko samo disponuje celkem 4 procenty celkové světové kapacity uranu. Podle odhadů Světové nukleární asociace (WNA) však jen v roce 2006 spotřebuje okolo 3500 tun uranové rudy. Jeho největší naleziště (Strelcovskoje) se zvolna vyčerpává.

Průmysl jaderné energetiky v Rusku se v nejbližší době sjednotí do jedné, supersilné, státem vlastněné firmy, která bude zahrnovat veškeré „jaderné činnosti“ –  od těžby uranu až po výstavbu jaderných elektráren. Cílem centralizace všech jaderných podniků je zvýšení konkurenceschopnosti ruského jaderného průmyslu v době, kdy svět zažívá renesanci jaderné energetiky.

Ukrajina

Těžba: 800 tun ročně

Těžba na Ukrajině se zřejmě zastaví kolem roku 2010.

Nigérie

Těžba: 3093 tun ročně

Nedisponují žádnými jadernými elektrárnami

Čína

Těžba: 750 tun ročně

Zásoby uranu na území Tibetu jsou pravděpodobně největší na světě. Je zde asi 200 nalezišť, ale jsou přísně tajena a jejich rozmístění lze odhadovat jen z přítomnosti tzv. „Deváté akademie", která se podílí na výzkumu nukleárních zbraní poblíž jezera Ccho Ngönpo.

Česká republika

Těžba: 408 tun ročně

Také na území naší republiky je velmi bohaté na výskyt uranových rud. Oblast Jáchymov byla na konci druhé světové války jediným známým nalezištěm uranu na území kontrolovaném Sovětským svazem. Tento fakt umožňoval zahájit Sovětskému svazu vývoj jaderných zbraní do doby, než byla objevena bohatší česká naleziště (v Příbrami, Stráži pod Ralskem a Dolní Rožínce na Jihlavsku) a pak zejména na druhé straně Krušných hor ve východoněmeckém Sasku.

Nyní pokračuje omezená těžba uranu jen v Dolní Rožínce, v ostatních lokalitách bylo dobývání uranu zastaveno. Objem těžby uranu zhruba pokrývá potřebu českých jaderných elektráren.

Za dobu existence průmyslové těžby se u nás vytěžilo 109 000 tun uranu.

Indie

Těžba: 230 tun ročně

Rumunsko

Těžba: 90 tun ročně

Německo

Těžba: 77 tun ročně

Pákistán

Těžba: 45 tun ročně

Francie

Těžba: 7 tun ročně

Jan Lukšík

21stoleti.cz