Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Malé bublinky uvězněné v ledu vyzradily svá tajemství
zdroj: www.osel.cz
pridané: 28.10.2008

Porovnání vzorků antarktického ledu a oceánských usazenin ukazuje na složité spojení mezi hladinou oxidu uhličitého, oceánskými proudy a podnebím; což může pomoci vysvětlit minulé, přítomné i budoucí klimatické trendy. Bublinky obsahující prastarou směs plynů jsou viditelné ve vzorku antarktického ledu.

V posledních letech se vedou vášnivé diskuse o klimatických změnách, o tom zda stoupající hladina oxidu uhličitého přispívá ke globálnímu oteplování, které na oplátku může způsobovat změnu cirkulace světového oceánu s potenciálně katastrofálními důsledky, či nikoliv.

V dokumentu, publikovaném v časopise Science, výzkumníci prezentovali nová data z analýz vzorků ledu a oceánských usazenin datovaných do období před 90 tisíci lety, a ty naznačují, že oteplování zemského klimatu, změny hladiny oxidu uhličitého a oceánské proudy jsou velmi těsně propojeny. Tyto výsledky poskytují vědcům více údajů a přesnější pohled na to, jak byly tyto jevy spojeny v minulosti, což může vést k lepšímu porozumění budoucím klimatickým trendům.

S podporou National Science Foundation analyzovali geologové Jinho Ahn a Edward Brook z Oregon State University 390 vzorků ledových kostek odebraných z antarktického ledovce na Byrdově výzkumné stanici. Vzorky jim nabídly ukázku zemské atmosféry a podnebí s datováním do doby před 20 až 90 tisíci lety. Řezy ledových vzorků byly pečlivě rozdrceny, čímž došlo k uvolnění plynů z bublinek, které byly vytvořeny při zmrazení v průběhu dávných tisíciletí. Tento pradávný vzorek plynu byl analyzován, aby byla změřena úroveň oxidu uhličitého obsaženého v každém z odebraných vzorků.

Ahn a Brook pak porovnali hladiny oxidu uhličitého z ledových vzorků s klimatickými daty z Grónska a Antarktidy, které odráží přibližné teploty v době, kdy byly vzorky vzduchu „zaklety“ v ledu, a s oceánskými usazeninami z Chile a Iberského poloostrova. Data získaná na základě analýzy usazenin poskytla vědcům lepší pohled na to, jak rychlé nebo pomalé byly oceánské proudy v severním Atlantiku a co bylo navrstveno na dně oceánu okolo Antarktidy během stejného období.

Vědci potvrdili, že zvýšení hladiny oxidu uhličitého bylo spojeno s následným vzestupem teploty na Zemi, stejně jako s omezenou cirkulací oceánských proudů v severním Atlantiku. Data také naznačují, že hladina oxidu uhličitého stoupala společně se slabším míšením vody v jižních mořích. K tomu výzkumníci dodávají, že tyto výsledky by mohly poukazovat i na možné budoucí scénáře, kde globální oteplování způsobuje změny oceánských proudů, které na oplátku způsobují, že do atmosféry vstupuje více oxidu uhličitého, což zvyšuje množství skleníkových plynů v již tak teplém podnebí.

Ahn a Brook tvrdí, že v budoucnosti mohou různé faktory fungovat tak, že nahradí spojitost mezi změnou podnebí a oceánskými proudy. Jedním z takových možných faktorů je i to, že dnešní úroveň oxidu uhličitého v atmosféře je mnohem vyšší, než byla v době, kterou Ahn a Brook studovali. Výzkumníci doufají, že další studie prastarých vzorků vzduchu z nově navrtaných ledovců mohou dovolit další analýzy s vyšším rozlišením a přinesou více podrobností o spojitosti mezi hladinou oxidu uhličitého a teplotou na zemských pólech.ˇ