Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Zaujímavosti

Megalosaurus
zdroj: http://cs.wikipedia.org
pridané:
27.12.2012

Stratigrafický výskyt: Střední jura, asi před 181-169 miliony let. Megalosaurus (znamená "velký plaz", z řeckého, megalo- 'velký', 'vysoký', a sauros 'plaz'), vědeckým názvem M. (=Megalosaurus) bucklandii, je rod velkých masožravých teropodních dinosaurů středního až svrchního jurského období (stupeň bath; podle jiných zdrojů stupně aalen-oxford) v Evropě (jižní Anglie, Francie, Portugalsko). Je významný jako první rod dinosaurů (vyjma ptáků), který byl popsán a pojmenován.

Megalosaurus byl prvním dinosaurem popsaným ve vědecké literatuře. Část jeho kosti byla nalezena ve vápencovém lomu u Cornwellu, nedaleko Chipping Nortonu, v Oxfordském hrabství v Anglii v roce 1676.

Tzv. Cornwellská kost byla popsána nejprve Robertem Plotem, který její popis publikoval ve svém díle Natural History of Oxfordshire (Vývoj přírody oxfordského hrabství) v roce 1677. Plot fragment sice správně určil jako spodní výběžek stehenní kosti, která ale vzhledem ke své předpokládané velikosti nemohla patřit žádnému známému tvoru. Usoudil tedy, že patřila patrně obrům, například takovým, jako jsou popsáni v Bibli (Gn 6,4; Nu 13, 33). Znovu byla popsána Richardem Brookesem v roce 1763. Ten ji pro její podobnost s lidskými varlaty nazval "Scrotum humanum" ("lidský šourek").

Megalosaurus byl dlouhý přibližně 9 m. Jeho zuby měly dlouhé kořeny, které byly pevně zasazené v čelisti. Jejich korunky byly ze stran zploštělé a ohýbaly se směrem vzad. Na předních končetinách měl tři prsty, na zadních čtyři (jeden drobný) vybavené silnými drápy. Pod rodovým názvem Megalosaurus byla popsána řada teropodů, avšak jediným validním (platným) druhem se zdá být pouze Megalosaurus bucklandii z Anglie.

572
Predstava megalosaura

http://cs.wikipedia.org