Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Kremnica
zdroj: http://www.mineral.cz/kz, Pavel Škácha, Ondra Stískal, Jakub Plášil (Kamenický zpravodaj, CZ)
pridané: 16.5.2005

Dojeli jsme do Kremnice s pozdvižením ve vlaku (požár místní přítraťové stepi a kusu lesa), ale jinak v pohodě. Přes celé město jsme prošli k šachtě Ferdinand, kde jsme obdivovali původní dřevěné náraziště. Po několika optáních typu: “Kde by se tady dalo fárat”, jsme se dostali až ke štole Horní Václav. Naše kuchařka nám udělala večeři (...špagety jsou hotové v momentě, kdy se veškerá voda vyleje do ohně...) a zde nastal zásadní zlom. Jakub byl oddělaný a tak se mu nechtělo fárat. Pavel a Ondra se tedy vydali k průzkumu.

Štola byla původně zamřížovaná, ale mříže ležely vyražené na zemi. Po překročení mříží a prolezení díry vysekané v betonu nás již nezdržovala žádná překážka (kromě pár závalů a trochu vody). Štola je pěkného profilu, hlavní větev se pozná podle stop po vytrhaných pražcích. Pozor!!!!!. Za jedním závalem asi 200 metrů od vchodu se nachází hromada hezkých pyritů evidentně vysypaných z levé komory. Do komory se nedoporučuje lozit (ani se pohybovat delší dobu v její blízkosti), neboť z přeměněného arsenopyritu uniká arsenovodík, který je silně jedovatý. Ve štolách je jinak pár žilek antimonitu do mocnosti až 30 cm, ale bez krystalů. Co je nepříjemné, to je poměrně silné rozfárání. Mnoho štol se vyskytuje v nadloží i podloží této a ty se spojují s jinými, a ty zase s dalšími a ty zase s původními, k tomu se přidávají rozrážky, komíny, komory, dobývky a permoníci. Celek působí poněkud matoucím dojmem.

Byly nalezeny pěkné krystaly sádrovce a křemene; antimonit pouze kusový. Celí opatlaní bahnem jsme se vypotáceli ze štoly a namířili si to k Jakubovi, který spokojeně chrněl. Po sdělení zážitků jsme usnuli taktéž. Ráno nás čekalo poměrně zajímavé vstávaní. Pavel se probral po zvuku, který zdánlivě připomínal zvonek. Skutečně se k nám blížilo stádo krav (jedna již stála nad námi a snažila se nás překročit), ale naštěstí i s pasáčkem (asi 70 let). Pasáček projevil zájem o naši činnost (všude okolo fáráky, nifky, karbid......) a tak jsme si ještě pokecali. Pak jsme ovšem museli na autobus. Odjeli jsme po menších komplikacích až do Seredě, kde byl sraz s Bohoušem a naším braťom Lacem. Odtamtud jsme již autem odjeli k Lacovi, kde jsme shlédli část jeho zajímavé sbírky a po vynikajícím obědě jsme odjeli směr Praha. Na hranicích nebyly žádné problémy i přes podezřívavé pohledy strážníků do auta, kde ze spousty báglů sem tam vykukovala nějaká hlava, a tak jsme šťastně dojeli. V Kremnici nebyla pořízena žádná fotodokumentace.

mineral.cz