Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Stříbrná Banská Štiavnica
zdroj: 100+1 zahraniční zajímavost, http://stoplusjedna.newton.cz
pridané: 28.10.2005

Přes tisíc let se v okolí Banské Štiavnice těžily rudy s vysokým obsahem drahých kovů. Z podzemního bohatství se financoval nákladný život císařského dvora i výstavba měst, podporoval se rozvoj vědy a vzdělávání, ale platily se i války. Banská Štiavnica se vyčerpala. Zůstala jen bohatá historie a vzpomínky. Zařazení k světovému kulturnímu dědictví UNESCO roku 1993 městu alespoň částečně prestiž vrátilo.

Stará legenda vypráví o pastýři, který na svahu nad dnešním městem hlídal stádo ovcí. Ticho a hřejivé slunce jej téměř uspaly, a jak podřimoval, zdálo se mu, že vidí před sebou dvě malé lesknoucí se ještěrky. Jednu celou pokrytou zlatým prachem, druhou prachem stříbrným. Co to je za divný sen, pomyslel si pastýř. Sotva se však pohnul, ještěrky hbitě zmizely pod balvanem. Pastýř nelenil a šel se ujistit, zda pouze snil. Odvalil velký kámen a objevil pod ním hroudu zlata.   

HISTORIE V KOSTCE

Archeologické výzkumy potvrzují, že toto území osídlili lidé již v pravěku. Původní osada v údolí zlatonosného Štiavnického potoka se během staletí díky nálezům hlavně stříbrných rud rozrostla. Splynula s osadou se slovanským názvem Bana na svahu kopce Glanzenberg - Lesklý vrch, která stávající komunitu dobře ochraňovala. Důležitou roli při rozvoji města i celého kraje sehráli kolonisté z Tyrolska a Saska v první polovině třináctého století. Přišli na pozvání krále Bély IV. a přinesli s sebou nové technologické postupy těžby stříbra, jimiž dopomohli Banské Štiavnici k význačnému postavení v rámci celé Evropy. Král jim na oplátku přiznal četná privilegia. Když ustavil roku 1238 Banskou Štiavnici svobodným královským báňským městem, byly pokladnice měšťanů, tzv. waldbürgerů a ringbürgerů, již tak přeplněny, že si město mohlo dovolit výstavbu nákladných domů, úředních budov i kostelů.

ROZVOJ MĚSTA

Vedle báňských prací poznamenala vývoj města nutná obrana, která spolykala vysoké částky. Od šestnáctého století téměř sto padesát let ohrožovali kraj Turci. Město nechalo zbudovat ve dvou okruzích obranný systém a vydržovalo si vojsko. V sedmnáctém a počátkem osmnáctého století povstali proti habsburské moci stavové. Banská Štiavnica se postupně vyvinula v největší centrum těžby drahých kovů ve střední Evropě. Z důležitých událostí historie kraje sluší připomenout rok 1627, kdy Banskoštiavničtí jako jedni z prvních na světě použili v podzemí při těžbě střelný prach. Staré báňské knihy uvádějí, že například v roce 1740 bylo vytěženo 600 kg zlata a 23 000 kg stříbra. Roku 1762 si připsalo město další prvenství. Marie Terezie založila báňskou akademii, vůbec první technickou univerzitu na světě. Navázala tím na tradice místní báňské školy, která především zásluhou polyhistora Samuela Mikovíniho a dalších dosahovala velmi vysoké úrovně. K významným profesorům patřil Matěj Kornel Hell a jeho syn Jozef Karol, oba konstruktéři báňských čerpacích strojů.   

GENIÁLNÍ NÁPAD

Těžba rud klade mimořádné nároky na spotřebu vody. Horníci v ní od samého počátku spatřovali velký problém. Buď nadbytek vody v podzemí bránil těžbě, nebo naopak její nedostatek na povrchu nestačil k pohánění důlních strojů. Koncem sedmnáctého století se zdál problém tak velký a neřešitelný, že se v Banské Štiavnici začalo uvažovat o zastavení těžby. Právě tehdy se na scéně objevil Matěj Kornel Hell, uznávaný báňský odborník. Od počátku k problému přistupoval komplexně. Navrhl výkonné čerpací stroje s pákovým převodem poháněné vodním kolem a jako zdroj energie využil srážkové vody a vody z tajícího sněhu. Naplánoval kolem dolů umělé vodní nádrže, tzv. tajchy (jejich počet se časem vyšplhal až na šedesátku), a spolu s již zmíněným Mikovínim systém nádrží zrealizovali. Čerpací stroje poháněné vodou z tajchů zbavovaly zatopené podzemní štoly přebytečné vody. Navíc se energie vody dala využít i při úpravě rud. Poháněla nejen báňská, úpravárenská a hutní zařízení, ale stačila i na místní mlýny a hamry. Od zastavení těžby přinášejí tajchy radost hlavně milovníkům koupání. Největší tzv. Počúvadlo o rozloze dvanácti hektarů bývá celé léto v jejich obležení. Prosadit novou myšlenku do praxe stálo Hella velké úsilí. Kvůli nedůvěře současníků si musel dokonce vydobýt souhlas samotného panovníka. Jeho obdivuhodný technický systém dokázal v krátké době vyčerpat vodu ze zatopených dolů a těžbu v Banské Štiavnici zachránit.   

PROCHÁZKA MĚSTEM

Centrem města je náměstí Sv. Trojice s mohutným morovým sloupem. V osmnáctém století jej postavili z vděčnosti ti, kteří přežili epidemii moru. Nejhezčí městský kostel zasvěcený patronce horníků sv. Kateřině i měšťanské domy po obou stranách náměstí připomínají bohatství těžařů - waldbürgerů. Jen kousek odtud stojí Starý zámek s kostelem Panny Marie, v době tureckého nebezpečí rozšířený na pevnost. Podobně i Nový zámek a Piargská brána tvořily součást městského opevnění. V obnovené Klopačce, odkud klepáním svolávali horníky do práce, ale která paradoxně sloužila i jako vězení a úschovna hornické pokladny, se nachází půvabná čajovna. Také bývalý Hellův dům, komplex budov báňské akademie a malé hornické domky v křivolakých uličkách na svazích Glanzenbergu s krásným výhledem na celé město připomínají historii těžby hlavně stříbrných rud. K nejvýznamnějším místním památkám patří budova Kammerhofu, v současnosti báňské muzeum. Do šestnáctého století sídlo báňské komory, později úřad vrchního šéfa báňské komory Rakouskouherské monarchie. Přehledné expozice dokumentují těžbu, vývoj báňské techniky a úspěchy báňské akademie. Unikátní báňské měřičské přístroje, funkční modely čerpacích strojů, hornické insignie nebo slavnostní uniformy z osmnáctého století, v nichž fárali slavné habsburské návštěvy, vracejí návštěvníky několik stovek let do minulosti.   

ZPŘÍSTUPNĚNÉ PODZEMÍ

Jak to tehdy skutečně pod zemí vypadalo, jak horníci pracovali, jaké pomůcky a stroje používali, o tom se návštěvníci dozvědí v báňském muzeu v přírodě kousek za městem. Oblečeni do nepromokavých pláštěnek, s ochrannými helmami a svítilnami sestupují s průvodcem do podzemí, aby hodinu strávili ve středověké šachtě. Procházejí úzkou štolou, v níž ticho ruší jen padající kapky vody. Když na chvíli zhasnou svítilnu, absolutní tma představu středověké šachty ještě umocní. Havíři slunce téměř neznali, pracovali dvanáct hodin denně, trápilo je horko kolem pětačtyřiceti stupňů. Jen málokterý se dožil padesátky. Také dědičná odvodňovací štola Glanzenberg ze třináctého století, kterou razili téměř sto let, je zpřístupněna. Vstupuje se do ní v dolní části ulice Andreja Kmeťa nedaleko náměstí Sv. Trojice. V minulosti právě ve štole Glanzenberg ukazovali významným návštěvám, jak se těží zlatá ruda. Kvůli Josefu II. dokonce uvnitř zbudovali schody. V současnosti dávnou tradici slavných návštěv obnovili. Vedle pamětní desky Františka Lotrinského, manžela Marie Terezie, Maxmiliána, jejího nejmladšího syna nebo Josefa II. tu lze najít jména řady osobností současného veřejného života.   

PROJEKT GEOPARKŮ

Před několika lety se přidala Banská Štiavnica jako jedna z prvních na Slovensku k projektu vytvoření geoparků. Věnovat větší pozornost neživé přírodě, vysvětlit návštěvníkům geologický vývoj oblastí, vznik rudných ložisek, připomenout báňské tradice, provést je kolem historických technických děl, ale také vzdělávat v oblasti ekologie - tak zněl cíl. Součástí projektu se staly celoročně udržované naučné stezky. V Banské Štiavnici vybudovali naučnou geologickou stezku Pradajs na stejnojmenném kopci nad městem. Expozice geologického vývoje středního Slovenska včetně místních rudných ložisek je součástí muzea v přírodě. Postupně se otevírají nové cyklistické stezky, v zimě lyžařské trasy.   

ŽIVÉ MĚSTO

Báňskou a akademickou minulost připomínají každoročně zářijové salamandrové dny, které vrcholí atraktivním nočním alegorickým průvodem ulicemi města. Průvod předvádí divákům ve zkratce více než tisíciletou historii města. Horníci pochodují ve slavnostních zelenočerných uniformách a nesou v čele průvodu pozlacené ještěrky, symboly bohatství města. Mládež v krojích městem doslova protančí. Tradici průvodů založili kdysi místní akademici. Banská Štiavnica nežije jen hornictvím. Divadla, výstavy a hudební festivaly se střídají s přehlídkami folkloru a tradičních řemesel. Noční představení na Starém hradě se stala samozřejmostí. Své místo si našel i srpnový Evropský festival poezie, divadla a hudby zvaný Cap á l'Est (Cesta na východ). Letos se zaměřil na řeckou hudbu a poezii.   

ZLATÁ KREMNICA

Obraz hornické minulosti Banské Štiavnice a jejího okolí by nebyl úplný bez návštěvy nedaleké Kremnice. Objev čtyř bohatých zlatých žil v nitru okolních vulkanických kopců vynesl kraji spolu s nebývalou prosperitou také přezdívku královská pokladnice. Uherský král Karel Robert z rodu Anjou vědom si velkého bohatství udělil osadě Cremnychbana privilegia svobodného královského báňského a mincovního města již roku 1328. Rok na to začala místní mincovna razit první mince. Zlaté floreny Karla Roberta, později známé jako dukáty, jsou v historii mincovnictví velkou raritou. Měly nejen krásný vzhled, ale těšily se té nejlepší pověsti. Zachovávaly si po staletí stálou hmotnost (3,49 g) a ryzost (23,75 karátu) a staly se spolehlivým měřítkem hodnot. Za světový unikát je považována sama kremnická mincovna, která od založení ve čtrnáctém století je dodnes v provozu. O florenech a ostatních mincích z archeologických nálezů na Slovensku, o historii mincovnictví, místních báňských dílech a báňské minulosti města se lze dozvědět v kremnickém Muzeu mincí a medailí, jediném svého druhu na Slovensku. Muzeum vzniklo roku 1976 z regionálního vlastivědného muzea a před jedenácti lety se stalo součástí Národní banky Slovenska. Patří k němu i zpřístupněná část štoly v podzemí s jednoduchými nástroji, které horníci používali při dobývání zlaté rudy. Napodobenina 140kilogramové zlaté cihly na počátku expozice symbolizuje roční produkci kremnických dolů v období po udělení městských privilegií. *

Více na: www.slovakiatourism.sk  www.muzeumbs.sk  www.banskastiavnica.sk  www.nbs.sk

stoplusjedna.newton.cz