...
Minerály a horniny Slovenska      
:: prepni na celú stránku

Minerály

Kalcit - CaCO3

trieda

uhličitany

kryštálová sústava

trojuholníková

tvrdosť

3

hustota

2,71

štiepateľnosť

dokonalá

lom

pololastúrovitý


Kryštály kalcitu v pukline dolomitu - Ludrová, Nízke Tatry

Kalcit (Haidinger, 1845), chemický vzorec CaCO3 (uhličitan vápenatý), je klencový minerál. Název pochází z latinského slova calx – vápno.

Původ

Krystalický kalcit vzniká především na hydrotermálních žílách různého původu, kde často tvoří masivní výplně či krystaly do dutin. Vyskytuje se samostatně i společně s mnoha dalšími minerály, běžný bývá například na rudních žílách. V ohromném množství vzniká chemickým srážením a sedimentací schránek mrtvých živočichů na mořském dně v podobě vápence. Pokud je smíchán s úlomky dalších hornin, jedná se nejčastěji o slínovce a vápnité jílovce. Poměrně vzácně může vznikat i z karbonátového magmatu v podobě karbonatitů. Přeměnou (metamorfózou) kalcitických hornin vznikají nejčastěji mramory (obvykle z vápenců).

Morfologie

V příznivých podmínkách tvoří krystaly značné velikosti, jinak známe zrnité, krápníkovité, stébelnaté a vláknité agregáty. Může být i celistvého vzhledu bez patrných krystalů.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nožem (má tvrdost 3), hustota 2,6 – 2,8 g/cm3, výborně štěpný podle klence, křehký.

Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá. Vryp je bílý s odstínem podle zabarvení, které způsobují příměsi Mg, Fe, Mn, Ba, Sr, Pb, Zn. Chemicky čistý kalcit je průhledný, jinak průsvitný. Lesk skelný až perleťový.

Chemické vlastnosti: Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho CO2. Vzniklý CaO barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje CO2 a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s HCl.

Odrůdy kalcitu

islandský vápenec – čirý, chemicky čistý kalcit, při průchodu světelného paprsku dochází k dvojlomu, tento jev objevil Rasmus Bartholin. Tohoto jevu prý využívali Vikingové při navigaci lodí k určení polohy Slunce při zamračené obloze.
manganokalcit – s příměsí manganu
plumbokalcit – s příměsí olova
stronciokalcit – s příměsí stroncia aj.

Využití

Krystaly dvojlomného islandského vápence se používají jako polarizační hranoly (nikoly). Další využití kalcitu je ve stavebnictví jako stavební kámen, k výrobě vápna a cementu, v hutnictví jako přísada do vysokých pecí, jako dekorační materiál na obklady či ozdobné předměty, ve sklářství se používá k homogenizaci skla.

Naleziště

Patří mezi nejrozšířenější minerály v zemské kůře. Tvoří podstatnou část vápencových usazených hornin (vápenec, křída, opuka, travertin) a hornin vzniklých jejich přeměnou (metamorfózou). Největší množství kalcitu se vyskytuje ve vápencích, mramorech, travertinech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V Česku např. Český kras a Moravský kras, Prachovice, v Evropě např. Alpy, Karpaty.

Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců.

Česko: rudní žíly v Příbrami, dutiny vápenců ve Štramberku a Prachovicích a v lomech v okolí Mořiny
Slovensko: Banská Štiavnica, Rudňany, Stratená
Německo: např. Freiberg
Island: Helgustadir (nalezen krystal 6 × 2 m)
USA: Joplin (Missouri), Elmwood (Tennessee), Itseberg (Nové Mexiko)
Rusko: Dalněgorsk

Lokality na Slovensku

Bežný minerál vápencov a hydrotermálnych žíl v neovulkanitoch. Pekné kryštýly pochádzajú z Banskej Štiavnice, v puklinách vápencov možno občas objaviť pekne vyvinuté kryštály rozličnej veľkosti, zriedkavo až do niekoľkých centimetrov. Známy tiež z Perneku, Rožňavy, Gelnice, Rudnian, Španej Doliny a Kremnice a mnohých iných lokalít.

Zdroj

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalcit
https://sk.wikipedia.org/wiki/Kalcit
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5