Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Fotografovanie minerálov pomocou digitálnej techniky
zdroj: Jiří Zikeš, www.mineraly.org
pridané: 1.2.2006

S příchodem digitální fotografie se do fotografování vrátila kreativita a radost z tvůrčí práce. Amatérský fotograf již není odkázán na to, až mu fotolaboratoř zpracuje jeho snímky, ale výsledky své práce si může ihned ověřit, případně může snímky oříznout, upravit barvy, odstranit vady apod. Také není limitován počtem pokusů. Za stejné peníze udělá jednu fotografii stejně jako fotografií tisíc. Tyto výhody se projevily i v množství fotografií publikovaných na internetu. V současné době se všechny internetové stránky o minerálech pyšní i jejich fotografiemi více či méně zdařilými. Protože se technologie digitální fotografie nevyhnula ani mě, rozhodl jsem se podělit se zde o své zkušenosti. Přivítám jakékoliv názory, rady a doporučení jiných sběratelů, kteří mají své zkušenosti s fotografováním minerálů (reakce na článek naleznete zde).

Technické vybavení

Pro fotografování minerálů (viz například stránky http://www.mineraly.org/) používám digitální fotoaparát Nikon Coolpix 2100, který zároveň používám pro dokumentační fotografie v exteriérech. Jedná se o kompaktní fotoaparát patřící dnes již do nejnižší výkonové kategorie. Přesto fotoaparát splňuje kritéria, která jsem si původně pro jeho pořízení stanovil:

Co možná nejmenší provedení. Jako klasický fotoaparát stále vlastním jednookou zrcadlovku Canon EOS 500. Jedná se o fotoaparát vynikajících vlastností, který mě nikdy nezklamal. Jeho použití v exteriéru je však často limitováno jeho velikostí. Prostě se mi nechce tahat tak velký „krám“. Fotoaparát Coolpix 2100 má rozměry 88 x 65 x 38 mm.

Makrorežim. Rozhodně důležitý parametr pro fotografování přírodnin. Uvedený fotoaparát má makrorežim od 4 cm.

Manuální vyvážení bílé barvy (white balance). Důležitá funkce pro fotografování při umělém světle. Silný zdroj umělého světla je pro fotografování v interiéru nepostradatelný.

Možnost uchycení těla fotoaparátu na stativ. Standardní výbava, ale přeci jenom důležitá.

Rozlišení dva miliony bodů. Pro archivaci dokumentárních fotografií a pro publikování fotografií na webu plně postačující.

Akumulátorový zdroj. Tím, že fotoaparát sebou vozím prakticky všude, je spotřeba elektrické energie značná. A proč zbytečně platit za baterie?

Fotoaparát, se kterým jsem začínal, byl Nikon Coolpix 775. Ten splňoval všechna výše uvedená kritéria. Věrně sloužil až do doby, kdy mi jej na rodinné dovolené odcizil jakýsi nenechavec. Místo něj jsem si pořídil prakticky stejný fotoaparát Coolpix 2100. V době, kdy jsem jej kupoval, se jeho cena pohybovala kolem 5 000 Kč. Dnes jsou ceny srovnatelných fotoaparátů ještě nižší.

S odstupem času jsem odhalil i slabé stránky fotoaparátu Coolpix 2100. Jsou to především nízká citlivost a absence režimu zaostření do nekonečna. Oba problémy se týkají pouze fotografování v exteriérech. Na fotografování minerálů v interiéru nemají zásadní vliv. První z problémů se projevuje například při fotografování v lese, kdy je prakticky nemožné udělat ostrý snímek bez použití stativu. Se druhým problémem jsem se setkal při fotografování v podzemí, kdy fotoaparát nebyl schopen zaostřit ve tmě a po následném spuštění blesku a expozici byl snímek rozostřený.

Pro fotografování minerálů v interiéru používám ručně vyrobený stojánek, který mi podle mého návrhu vyrobil kamarád David (obr.1). Stojánek je osazen dvěma halogenovými lampami, z nichž každá má výkon 150W. Lampy lze natáčet jak ve vodorovné rovině, tak v rovině svislé. Vzhledem k ploše reflektoru a ke vzdálenosti lampy od fotografovaného objektu se prakticky jedná o rozptýlené světlo. Lampy jsem zakoupil v Baumaxu za 90 Kč včetně žárovky. Součástí stojánku je stativ s pohyblivým kloubem. Vzhledem k poměrně velikému příkonu obou svítidel, jsem stojánek opatřil síťovým vypínačem, abych lampy mohl pohodlně zapínat pouze na dobu skutečně nezbytně nutnou.

Pro prohlížení malých vzorků používám mikroskop ARSENAL STM 701. Jedná se o jednoduchý stereomikroskop se zvětšením 20x nebo 40x. Mikroskop jsem si primárně pořídil na prohlížení minerálů, ale používám jej i na fotografování vzorků menších než jeden centimetr.

Fotografování vzorků standardní velikosti

Pro fotografování vzorků o velikosti 1 – 15 cm používám stojánek a umělé světlo. S denním světlem nemám dobré zkušenosti. Přímé sluneční světlo je příliš ostré a vrhá nežádoucí stíny. Rozptýlené denní světlo nemá požadovanou intenzitu a automatika fotoaparátu příliš otvírá clonu a tím snižuje hloubku ostrosti. Před vlastním fotografováním vždy provádím manuální vyvážení bílé barvy pomocí bílého archu papíru. Vyvážení bílé barvy provádím dvakrát za sebou. Možná je to můj subjektivní dojem, ale mám pocit, že pokud stejnou kalibraci udělám dvakrát, výsledky jsou lepší.

Jako podklad pod vzorky používám barevné papíry. Tady se jedná vyloženě o subjektivní názor. Většina fotografů preferuje pozadí černé, případně pozadí následně barevně upravované. Mě černé pozadí připadá fádní, takže jsem zvolil střídání různých barev. Papír přitom dává snímkům punc amatérství, čímž chci zdůraznit autentičnost a aktuálnost vzorků. Efektní pozadí lze také vytvořit dodatečně v grafickém editoru. Na obrázcích 2 až 3 můžete porovnat originální pozadí (barevný papír) s pozadím dodatečně vytvořeným v grafickém editoru.

Pro nastavení minerálu do vodné pozice používám dětskou plastelínu, kterou, aby neumastila podkladový papír, podkládám kousky umělohmotné fólie. Vždy zkouším více poloh, protože teprve na počítači vybírám snímek s nejlépe prokreslenými stíny a s nejméně rušivými odlesky. Podobně pracuji i se světlem. Vždy vyzkouším několik poloh světel, případně nasvícení pouze z jedné strany (odkloněním jednoho ze svítidel). Expozici nechávám na automatice fotoaparátu. Vzhledem k výkonu svítidel předpokládám, že automatika nastaví maximální clonu a tudíž maximální hloubku ostrosti. Rychlost závěrky není díky umístění fotoaparátu na stativu limitující. Každý vzorek vyfotografuji průměrně pětkrát až sedmkrát a na počítači vyberu nejlepší snímek s ohledem na barevnou věrnost, kontrast snímku, prokreslení stínů, odlesky apod (Obr.4).

Fotografování malých vzorků

Pro fotografování vzorků menších než jeden centimetr používám mikroskop STM 701. Přestože je fotoaparát Coolpix 2100 vybaven makrorežimem, a technicky by bylo možné udělat výřez například 400 x 300 bodů ze snímku 1600 x 1200 bodů a tím provést další přiblížení, optika kompaktního fotoaparátu není stavěna pro malé objekty a na takto vytvořených snímcích chybí prokreslení detailu. Použití mikroskopu tento problém eliminuje.

Protože pro nasvícení vzorků pod mikroskopem používám stejné halogenové lampy jako pro fotografování vzorků standardní velikosti, provádím i v tomto případě manuální vyvážení bílé barvy. Pro nastavení vzorku do vhodné polohy používám plastelínu. Mikroskop zaostřuji pouze na jeden okulár a to na ten, přes který budu vzorek fotografovat. Vlastní expozici provádím tak, že fotoaparát přiložím těsně k okuláru a exponuji. Jediná nevýhoda této metody je, že je nutné s fotoaparátem chvíli manipulovat, aby se dosáhlo sesouhlasení os obou optických systémů. To však lze pohodlně kontrolovat na displeji fotoaparátu.
Podobně jako při fotografování vzorků standardní velikosti i při fotografování přes mikroskop fotografuji jeden vzorek víckrát a na počítači vybírám nejlepší snímek (Obr.5).

Následná úprava fotografií a jejich publikování

Originální snímky vyžadují téměř vždy nějakou úpravu, menší nebo větší. Pro zpracování snímků lze využít řadu vhodných programů. Někteří výrobci digitálních fotoaparátů přikládají vhodný software pro úpravy snímků přímo k fotoaparátům. Software by měl umožňovat následující základní funkce:

převzorkování snímku (resample)
oříznutí snímku (cropping)
otočení snímku o 90° (rotate)
úprava jasu, kontrastu a barevné intenzity (brightness, contrast, intensity adjustement)
barevná korekce nebo vyvážení bílé (color balance/white balance)
doostření snímku (sharpening)
úprava JPEG komprese – zvýšení (compression)

Pokročilejší funkce umožňují odstranění různých vad snímku, vystřižení části snímku a podložení umělým pozadím apod.

Z originálního snímku vyberu vhodný výřez, přičemž se snažím zachovat poměr stran 4:3. Výřez pak převzorkuji na jednotný formát (například pro publikování fotografií na internetu je dostatečný formát 512 x 348 bodů). Doladím jas, kontrast a intenzitu. Pokud snižuji rozlišení více jak 2x (například z rozlišení 1600 x 1200 na rozlišení 400 x 300), provádím převzorkování ve dvou nebo více krocích. V tomto případě je také vhodné následně snímek doostřit.

Archivuji vždy pouze originální snímky v původní velikosti. Jakmile jednou snížíte rozlišení nebo zvýšíte kompresi, již nikdy nedosáhnete původní kvality snímku. U formátu JPEG se dokonce tato kvalita snižuje s každým dalším uložením snímku bez toho, aniž byste prováděli jakékoliv úpravy.

Pro publikování snímků na internetu není však originální velikost snímku vhodná. Používán dva rozměry 512 x 384 bodů a 400 x 300 bodů. Při uložení upraveného snímku nastavuji JPEG kompresi na zhruba 50%. Velikost takto upraveného snímku se pohybuje kolem 10 kB. Doporučuji výsledek vizuálně zkontrolovat v internetovém prohlížeči. Interpretace snímků se totiž může u jednotlivých software lišit.

Jiří Zikeš, mineraly.org